Dvě stříbrné linky: Záhořanský uhelný pomník

Dominantní prvky v krajině vždy zaujmou. Především jde o církevní stavby, kdy kostelní věže tvoří nepřehlédnutelný prvek v jinak monotonním okolí. V obci Záhořany na okraji Doupovských hor se však věž místního kostela sv. Jana Evangelisty jen tiše krčí pod mohutným železobetonovým skeletem místní třídírny uhlí. Právě ona je nepřehlédnutelnou dominantou celého podhůří Doupovských hor ze strany od Radonic. Tato mohutná stavba z roku 1920 byla v provozu pouze do roku 1927. Od té doby pouze tiše chátrá. Třídírna zpracovávala uhlí z nedalekého povrchového dolu Prokop, ležícím v tzv. Pětipeském uhelném revíru. Ten započal těžbu v roce 1919, ovšem pro nízkou kvalitu uhlí byla těžba záhy v roce 1927 ukončena. Již v následujícím roce došlo k demontáži technologických celků třídírny včetně dopravních zařízení. Povrchový důl byl postupně zaplaven vodou a dnes slouží coby rybářský revír pod názvem Podkova.

Samotná doprava vytěženého uhlí mezi jeden kilometr vzdáleným povrchovým dolem a třídírnou probíhala pomocí dvojkolejné úzkorozchodné drážky. Pohyb vozíků na trati zajišťovalo oběžné lano, které jedním směrem vytahovalo ložené vozíky do třídírny k výklopníku, druhým pak zpětně prázdné vozíky k nakládce. Odvoz zpracovaného uhlí se děl normálně rozchodnou vlečkou vedoucí od násypek třídírny s napojením na dnešní trati č.143 Kadaň - Vilémov u Kadaně - Kadaňský Rohozec/Kaštice v mezistaničním úseku Vilémov u Kadaně - Vilémov u Kadaně město.

Je až s podivem, že komplex budov třídírny, kotelny a správního domku a zcela ojedinělého komínu přežil do dnešních dnů bez větší úhony. Máme tak i po 84 letech možnost utvořit si přesný obrázek o koncepci celého provozu včetně použité technologie dopravy suroviny. Kromě výše uvedených staveb je do dnešních dnů zachováno v celé délce jak těleso bývalé vlečky z Vilémova, tak těleso drážky do povrchového lomu Prokop. Teprve v posledních letech se začíná hovořit o chystané rekultivaci této oblasti v rámci projektu odstraňování ekologických zátěží (v závěru roku 2011). Z povrchu zemského by tak měl nenávratně zmizel celý komplex třídírny vyjma komínu. Ten by měl být zachován pro svoji atypičnost v rámci celé ČR. Jeho jedinečnost spočívá ve spojení oktagonového dříku a rezervoáru na vodu. Něco podobného nikde jinde na území ČR nenajdeme.

Proto doporučuji návštěvu neodkládat dokud je možné v celé své kráse tento dominantní prvek obdivovat. Vstup do objektu je volný a na vlastní nebezpečí !

Doplnění informací: v roce 2012 byla třídírna včetně přilehlých objektů demolována. Zachován zůstal pouze komín, který získal památkovou ochranu.

Dobová fotografie zachycující ještě plně funkční třídírnu včetně kolejové trasy spojující povrchový lom s třídírnou. Snímek byl převzat z webových stránek https://sites.google.com/a/doupovskadraha.cz/region/Home

Celkový pohled na záhořanskou třídírnu od východu

Hlavní průčelí třídírny v pohledu z prostranství vlečkového kolejiště

Severní trakt třídírny s výtahovou věží

Severní průčelí

Prokopova šachta - německý nápis na hlavním průčelí záhořanské třídírny

Prostor násypek, kde se vytříděné uhlí sypalo do normálně rozchodných železničních vozů

Otvory v podlaze po demontovaném technologickém zařízení ve čtvrtém podlaží

Celkový pohled na třídírnu a zavážecí most

Zavážecí rampa třídírny. Tudy se dopravovalo vytěžené uhlí z povrchového dolu do třídírny. Zelený pás v polích za rampou je bývalým tělesem dvoukolejné úzkorozchodné tratě. Dopravu plných a prázdných vozíků na cca 1 km dlouhé trati zajišťovalo oběžné lano. Viz. historická fotografie v úvodu.