Trať 325 v původní stopě

aneb "Kopřivnická přeložka"

Trať ze Studénky do Kopřivnice a dále do Štramberka vděčí za svůj vznik bohatému nalezišti kvalitního vápence nedaleko Štramberka vhodného k pálení vápna. Jeho postupně se zvyšující těžba a poptávka po něm přinášela stále větší komplikace v jeho dopravě k železné dráze do Studénky. Doprava formanskými povozy přestala vyhovovat jak ekonomicky tak kapacitně. Proto se roku 1872 prosadila stavba železniční trati, k jejímu zprovoznění však vedla ještě dlouhá cesta. Do provozu se dráha uvedla až v prosinci roku 1881 nejprve pro nákladní a v roce 1882 i pro osobní dopravu. Trať v původní stopě vycházela ze Studénky z tzv.místního nádraží přes soustavu mostů v zátopovém území řeky Odry. Dále po hrázi mezi rybníky Kačák a Kotvice k obci Albrechtičky a kolem obcí Sedlnice a Skotnice dosáhla města Příbor. Odtud pokračovala přes obec Lubina do Kopřivnice a Štramberka.

V předchozím pojednání byla středem zájmu přeložka tratě mezi Studénkou a Sedlnicí vynucená rozrůstajícím se areálem letiště Mošnov. Podobný osud potkal i další úsek dnešní tratě č.325 u Kopřivnice. Zde si přeložení tratě do nové stopy vynutilo rozšíření areálu automobilového závodu Tatra a jeho vlečkového kolejiště. Právě tato přeložka mezi Příborem a Kopřivnicí bude dnešním středem zájmu. Provoz na nově přeložené trati byl zahájen 1.3.1979 a svým trasováním se zcela vyhnul obci Lubina, čímž zaniklo bez náhrady i zdejší nákladiště se zastávkou.

Do dnešních dnů se pozůstatků na dráhu mnoho nedochovalo. Část tělesa využívá chodník pro pěší, část slouží jako účelové komunikace, zbytek pohltily zahrádky soukromých vlastníků. Největším dochovaným fragmentem zůstává betonový mostek přes potok Sýkoreček na okraji Lubiny.

Km 14.2 - v těchto místech se nová přeložka odklání od původní stopy trasované přes Lubinu

na opuštěném tělese je dnes zřízen chodník pro pěší

Pohled zpět k Příboru. Kdybychom v přímém směru překonali hromady navážky, vzrostlé křoviny a vodní tok, dostali bychom se do míst na první fotografii

Těleso někdejší dráhy se přiklání k silnici I/58 s níž v souběhu pokračuje k obci Lubina

.

.

V místě kruhového objezdu je přerušeno

Navazující úsek nás levotočivým obloukem dostává do prostoru někdejšího nádraží Lubina

Pláň stanice je dnes prakticky pouhou travnatou plochou

V místě poutače se nacházela někdejší výpravní budova stanice Lubina. Dnes bychom nějaké pozůstatky po ní hledali marně

Za nádražím se trať začala stáčet vpravo a nabírala tak směr ke Kopřivnici. Při průchodu zástavbou obce Lubina se těleso nedochovalo. Novodobá výstavba zcela změnila charakter celého území. Na těleso lze znovu narazit až v místní části Sýkorec

To se objevuje jako souvislý travnatý pás mezi ploty zdejších zahrad

Narazíme tu také na největší pozůstatek bývalé dráhy. Mostek nad potokem Sýkoreček

.

.

Za mostkem je těleso částečně patrné v podobě nevysokého travnatého náspu

Na okraji závodu automobilky Tatra dráhu identifikuje vzrostlé stromořadí vysázené na někdejším tělese

.

To nás postupně přivede až do centra Kopřivnice a postupně se přimkne k současné trati v prostoru kopřivnické vlakové zastávky

Prostor kopřivnické zastávky. Zleva přichází současná trať od Příboru v přeloženém stavu. V místech seřaďovacího návěstidla vlečky automobilky Tatra pak přicházela od Příbora trasa v původní stopě

Text a foto: Michal Boček

( dokumentace duben 2017 )

Použitá literatura: knihovna muzea ŽMM Ostrava: Historie tratí Studénka - Štramberk a Štramberk - Veřovice (6/2016)