Dnešní museální trať z Velkého Března do Zubrnic je jen pouhým torzem původní dráhy do Vernéřic s odbočkou do Úštěku. Dráha doplatila na svoje malé využití skrz chybějící průmysl (velkou měrou se na tomto faktu podepsal odsun německého obyvatelstva v roce 1945 a s tím spojený zánik mnoha velkých firem, které dráhu využívaly) a nevýhodné trasovaní s velkými sklonovými poměry. Ty na některých úsecích dosahovaly přes 40 promile. První úvahy o zastavení dopravy v šedesátých letech ještě trať ustála, ale s další vlnou rušení nerentabilních tratí už tolik štěstí neměla. K 27.05.1978 byl veškerý provoz na trati i odbočné větvi i přes silný odpor místního obyvatelstva zastaven. Toho dne vyjely osobní vlaky na trať naposledy. Nákladní doprava byla ukončena již o dva dny dříve. V témže roce se rozběhly práce na snášení kolejového svršku v úseku Lovečkovice - Verneřice, v letech 1985-1988 pak v úseku Lovečkovice - Úštěk. Mezi Velkým Březnem a Lovečkovicemi byl svršek ponechán pro zvažovaný museaĺní provoz v rámci budování skanzenu lidových staveb v Zubrnicích.
O výstavbu dráhy se zasloužilo zejména sdružení vernéřovických podnikatelů,na jejich popud byla založena společnost Místní dráha Velké Březno - Vernéřice - Úštěk (Lockalbahn Grossspriesen - Wernstadt - Auscha L.G.W.A.) Provoz na trati od počátku zajišťovala společnost ONWB na účet vlastníka. První vlak dojel z Velkého Března do Verneřic 18.08.1890, na odbočné větvi do Úštěku pak 11.09.1890.
První impulzy k záchraně dráhy nastaly takřka hned po zastavení dopravy. Do počátku devadesátých let se veškeré aktivity prováděly pod taktovkou okresního vlastivědného muzea v Ústí nad Labem. Obnova dráhy v úseku mezi Velkým Březnem a Zubrnicemi byla součástí projektu vzniku muzea lidové architektury v obci Zubrnice. Dráha jako taková v projektu figurovala jako ideální dopravní prostředek pro návštěvníky budovaného skanzenu. Počátkem devadesátých let se však aktivity kolem dráhy začaly formovat trochu jiným směrem. Velký vliv na to měl vlastnický stav dráhy, která dosud patřila ČSD. Dráhy jako takové neměly valný zájem s tratí cokoliv dělat, do úspěšného konce tak dospěl pouze vznik zubrnického skanzenu. V roce 1993 vzniká občanské sdružení Zubrnická museální železnice, která zastřešuje veškeré aktivity kolem dráhy. Formou dobrovolných brigád a opravou nejvíce problematických míst se ještě v témže roce daří uspořádat několik zkušebních jízd osobních vlaků. Od 1.1.1994 byla doprava na trati opět zastavena pro nedořešené majetkoprávní vztahy s ČD a orgány státní správy. Dále tak probíhala pouze postupná údržba dráhy a jízdy pracovních vlaků. V roce 1998 je rekonstruovaný úsek Velké Březno - Zubrnice - Lovečkovice zapsán do seznamu kulturních památek ČR. Zásadní zvrat ve vývoji nastává v roce 2008, kdy je po dlouhých 16-ti letech dráha v celé své délce konečně převedena od SŽDC do majetku občanského sdružení. V dubnu 2009 trať právně nabyla opět statusu dráhy, což byl zásadní krok pro zahájení provozování veřejné osobní dopravy. První protokolární vlak vyrazil z Velkého Března do Zubrnic dne 27.10.2010, o den později i pro širokou veřejnost. Aktivity sdružení zprovozněním úseku do Zubrnic neochably, ba naopak. Cílem do budoucna je postupné zprovoznění i navazujícího úseku ze Zubrnic přes Lovečkovice do Úštěku. I když je to běh na dlouhou trať, už teď je vidět první krůčky k převedení snu do reality. Během září 2018 se povedl obnovit železniční přejezd se silnicí Zubrnice - Týniště, který tvořil pomyslnou hradbu pro další obnovu směrem k Lovečkovicím. Spolu s ním se položilo i prvních 50 metrů kolejového svršku. Do listopadu 2019 přibylo dalších 600 metrů, čímž se pojížděný úsek posunul do staničení 6,9
Fotografie níže, z prosince 2018, tak již neodpovídají současnému stavu a bude zajímavé sledovat jak trať postupně vstává z mrtvých.
.
Naši výpravu zahájíme jak jinak než na zubrnickém nádraží. Až sem je možné se z Velkého Března svézt sezonní víkendovou dopravou. K návštěvě tu zve železniční expozice zaměřená na zdejší trať a dole v Zubrnicících pak skanzen lidové architektury. Nás ale tentokrát bude zajímat jiná věc. Tou bude navazující úsek dráhy k Lovečkovicím a Úštěku, kde je vlaková doprava zastavena už od roku 1978
Píše se červenec 2018 a ještě nic nenasvědčuje, že by v blízké budoucnosti mohla nějaká obnova svršku směrem k Lovečkovicím pokračovat. Přejezd za zubrnickou stanicí překrývá silná vrstva asfaltového koberce a navazující úsek trati mizí ve vysokém travním porostu.
Jako zjevení pak tedy musí působit situace na stejném místě v prosinci 2018, kde je čerstvě po dokončení nově zrekonstruovaný přejezd a navazující asi 100 metrová část železničního svršku
Za obnovenou částí navazuje úsek s původním dochovaným svrškem. Vlevo pod tratí jsou patrné stavby lidové architektury zubrnického skanzenu.
Čím více se vzdalujeme od zubrnického nádraží tím více přibývá v kolejích vegetace
.
.
Mostek nad vodním mlýnem v Týništi
.
.
.
.
.
Dostáváme se do míst, kde koleje již chybějí
.
.
Mostní provizórium nad Lučním potokem nahrazující původní ocelovou konstrukci
.
.
.
.
.
Pohozený zbytek telegrafního sloupu
.
Před bývalou zastávkou Touchořiny se znovu objevují kolejnice
Dobře zachovaný kamenný propustek na zastávce Touchořiny
Celková dispozice někdejší zastávky Touchořiny. Dřevěný objekt čekárny stál za přejezdem vlevo od kolejí. Pohled od Lovečkovic.
Nad zastávkou koleje opět chybí. Dochovány tu jsou souvislé řady pražců
.
.
Na kolejnice opět narazíme u křížení dráhy se silnicí Klínky - Lovečkovice
Samotný přejezd překrývá vrstva asfaltu
Propustek s letopočtem 1928
.
Pod Lovečkovicemi se kolejnice ve velké míře objevují naposledy
.
Před někdejší stanicí je nově navezený kolejový materiál pro plánovou obnovu zdejšího kolejiště
S tou se již částečně započalo na podzim 2018, kdy byla znovupoložena část manipulační koleje a doplněna kolejová pole k přejezdu
.
.
Zároveň byl opraven objekt někdejší traťovky a umístěna do něj mini expozice o historii zdejší dráhy a infocentrum obce Lovečkovice
.
Navazující část kolejiště částečně slouží jako soukromá zahrada, zbytek se prozatím utápí v náletové vegetaci
.
Objekt výpravní budovy dnes slouží jako rodinný dům
I přes některé stavební úpravy si objekt dosud zachovává drážní architekturu včetně stylového staničního nápisu na skladištní části
Narovnaná kolejová pole, plánovaná na budoucí pokládku při obnově staničního kolejiště v Lovečkovicích
Kolejiště směrem k Verneřicím a Úštěku prozatím okupuje vegetace
Za stanicí se obě větve rozdělují. Zatímco levá za vydatného stoupání směřuje k Verneřicím, pravá naopak klesá k Úštěku
My se vydáme po někdejší odbočné větvi směřující na Úštěk. Do Verneřic se podíváme někdy příště
Cestou budeme muset překonat několik elektrických ohradníků zdejších pastvin. První propustek pod Lovečkovicemi je toho příkladem, leží uprostřed jedné z nich
.
Chybějící ocelová konstrukce mostku nad jedním z přítoků Červeného potoka
Někdejší křížení dráhy se silnicí Horní Vysoké - Levínské Petrovice. Dříve byl tento přejezd zabezpečen světelným výstražným zařízením
Propustek nad Červeným potokem
Dlouhý přímý úsek nad Levínem
V místě křížení dráhy se silnicí Levín - Lovečkovice se dochovaly kolejnice. Na dohled tu také máme objekt zastávky Levín a hradní kopec se siluetou kaple
Stanice Levín dnes slouží jako rodinný domek. Zdejší nádraží se proslavilo ve filmu Páni kluci z roku 1975
Obcí Levín trať prochází na vysokém náspu
.
V Levíně tok Červeného potoku překlenuje tento kamenný mostek
Zaasfaltovaný přejezd v Levíně - Horní Vysoké
Ocelový mostek pod hradním kopcem v Levíně s dochovanými mostnicemi
Semknuté údolí mezi Levínem a Hradcem
V km 3,0 se nachází tato vysoká kamenná opěrná zeď řešící souběh dráhy a místní silnice
.
U křižovatky silnic č.240 a 260 býval železniční přejezd. Dochované kolejnice překrývá několik vrstev asfaltového povrchu
Jednoduchý propustek u Hradce
U Dolního Vysokého tok Červeného potoku opět kříží těleso dráhy. Nachází se tu tento kamenný klenutý mostek
Dolní Vysoké
.
U bývalé zastávky Habřina
Křížení se silnicí Habřina - Úštěk
Další ze zasfaltovaných přejezdů. Tento se nachází u kempu Chmelař v Úštěku
Dochované kolejnice na přemostění tratě č.087 před Úštěkem
A v pohledu z přilehlého silničního nadjezdu. Odpojená kolej pod mostem je někdejší spojka do úšzěckého horního nádraží, kam byla zubrnická trať zaústěna
Bývalá staniční budova Úštěk horní nádraží
Ze souboru staveb stanice se dochovalo také bývalé staniční skladiště
Částečně dochované je také bývalé kolejiště horního nádraží
Text a foto Michal Boček (prosinec 2018)

















































































Žádné komentáře:
Okomentovat