Úzkorozchodná dráha z Frýdlantu v Čechách do Heřmanic se bohužel zařadila do skupiny tratí, kterým nebylo souzeno přežít do dnešních dnů. První vlak projel po 11 km dlouhé trati 25.8.1900. Na trati vznikly stanice a zastávky Frýdlant v Č. místní dráha, Frýdlant v Č. zastávka, Kunratice u Frýdlantu, Dětřichov u Frýdlantu, Heřmanice zastávka a Heřmanice u Frýdlantu. Díky přeshraničnímu propojení s úzkorozchodnou sítí v okolí Žitavy byla jako jediná úzkorozchodná dráha na našem území postavena se saským rozchodem 750 mm. Dráhu provozovala akciová společnost Frýdlantské okresní dráhy až do zestátnění v roce 1925. Po Mnichovu roku 1938 připadla dráha Německým říšským drahám. Po válce byla osobní doprava na krátký čas obnovena - od 06.08.1945 do 22.09.1947. Od roku 1951 trať jako svoji vlečku provozoval podnik Severočeský průmysl kamene n.p., jakožto provozovatel kamenolomu v Heřmanicích. Ještě jednoho obnovení osobní dopravy se trať dočkala. 14.7.1957 se osobní vlaky na trati opět rozjely, ovšem trvalý odliv cestujících a rapidně se zhoršující stav trati vyústil k 13.1.1976 k definitivnímu zastavení dopravy. Náhradní autobusová doprava za zrušené vlakové spojení fungovala v režii ČSD až do roku 1984, kdy byla trať administrativně zrušena. Kolejový svršek zůstal na místě až do roku 1996, kdy byl za pochybných okolností odstraněn.
.
Výpravu zahájíme na frýdlantském nádraží. Naproti vznosné výpravní budovy "velké dráhy" stojí tato nevýrazná budova někdejších Frýdlantských okresních drah náležící k úzkorozchodné dráze do Heřmanic
Kousek od ní je dosud dochovaná cedule s označením nástupiště úzkorozchodné dráhy
Spolek pro obnovu heřmanické trati započal s rekonstrukcí kolejiště stanice ve Frýdlantu
Budoucí dispozici lze už vytušit
Připravená pláň pro pokládku nového svršku
Dále směrem k depu je zatím dosud ještě fragment koleje rozchodu 1435 mm. Místo na snímku je postižené sesuvem půdy, což bude pro případnou obnovu úzkorozchodné dráhy dosti problematické místo
Černouské zhlaví stanice. Zde se úzkokolejná trať přimykala k "velké" dráze. Zprava přicházela traťová kolej z frýdlantského nádraží směrem na Heřmanice. V levé části pod rampou je patrný fragment někdejší podvalníkové koleje
Totožné místo v pohledu směrem ke stanici
Fragment podvalníkové koleje 750/1435 mm a její detaily
.
.
Prodělaná rekonstrukce kolejiště frýdlantské stanice doznala částečné směrové dispozice na úkor úzkorozchodné dráhy
Jediný zachovaný úsek původní trati Heřmaničky na území Frýdlantu mezi stanicí a někdejším depem
Rekonstrukce stanice včetně zabezpečovacího zařízení již bohužel s případnou obnovou úzkorozchodné dráhy nepočítala ...
Křížení tělesa trati se silnicí Frýdlant - Liberec v blízkosti bývalého depa společného pro oba rozchody. Traťová kolej na Heřmanice vedla v ose dnešní panelové cesty a areál depa obcházela z pravé strany
Areál frýdlantské výtopny dnes slouží coby muzeu heřmanické úzkokolejky a zázemí místního spolku
Kolejnice byly sice z trati odstraněny, dřevěné podvaly však zůstaly na místě v souvislých řadách
.
Vzájemné křížení úzké do Heřmanic s tratí do Černous a Jindřichovic pod Smrkem
Ocelový most ustál likvidaci dráhy a to včetně dochovaných dřevěných mostnic
Kolej vlevo do Černous, vpravo do Jindřichovic, přes most do Heřmanic
.
Pravotočivý oblouk s prvním propustkem za frýdlantským depem
.
.
.
Část tělesa mezi frýdlantskou stanicí a zastávkou je přehrazena navážkou, která vznikla při výstavbě přilehlého závodu ZF
Pohřbeno a tak vlastně uchráněno před likvidací tu zůstalo několik metrů kolejnic
Čerstvá prořezávka tělesa pod podnikem ZF v místě vedení vzdušného elektrického vedení ukázala úsek, který jinak nebyl skrz nálet takřka prostupný
Rozšiřující se areál závodu ZF nejneže těleso obklopil ze všech stran, ale v rámci propojení areálů již i přetnul a to jak účelovou komunikací tak plotem. Pokud chceme tedy pokračovat po tělese dálem je třeba se složitě vydat podél plotu a závod obejít
Někdejší křížení dráhy se silnicí Frýdlant - Žitava. Bílý objekt vpravo od břízek je někdejší frýdlantská zastávka
Od dob ukončení provozu se její podoba takřka nezměnila. Jen okolí notně zpustlo
Nástupiště a kolejovou pláň pokrývají vzrostlé náletové dřeviny
Téměř v zápětí za zastávkou těleso vstupuje do lesních partií, kde rozsah náletů není nijak výrazný a zvláštně mimo vegetační období je dobře průchodný
První kamenný propustek s klembou nad jedním z ramen Zaječího potoka
Těleso směrem ke Kunraticím stoupá v takřka přímém směru. V otevřené krajině jej lze vystopovat jako souvislou linii bříz
.
.
.
Četné zářezy střídají náspy ...
.
Další z řady propustků. Nacházíme se v kilometru 2,6 od Frýdlantu
.
.
Před kunratickou stanicí jsou zářezy a náspy podstatně velkorysejší
.
.
.
Kamenný mostek nad polní cestou před Kunraticemi
Dřevěné podvaly, štěrkové lože, to je současná Heřmanička
Dostáváme se do Kunratic. V místě bývalého přejezdu je dosud zachováno jedno kolejové pole
Bývalá stanice v Kunraticích. Objekt stanice dnes slouží jako rodinný dům. Dispozice objektu zůstala stejná. Úpravy se dotkly především výměny oken a dveří
A jdeme dál ...
.
Nad Kunraticemi se dostáváme na otevřené louky. Proto je potřeba počítat s pohybem pasoucího se dobytka a překonáváním několika ohradníků
.
.
Km 5.2, kde se těleso krátce přimyká k silnici Kunratice - Dětřichov
Vlevo v místě křížení dráhy s polní cestou jsou zachovány fragmenty přejezdu
Po překonání vrcholového místa nad Kunraticemi začíná těleso dost výrazně klesat k Dětřichovu. Zároveň se nám naskytne hezký pohled na hřeben Jizerských hor
Před souběhem s větví do Heřmanic nad Dětřichovem se nachází tento mostek nad polní cestou. Ocelová mostovka je bohužel už minulostí
.
.
Na souběhu. Zde se scházely obě větve heřmanické úzké, neboť stanice v Dětřichově byla stanicí úvraťovou. Zatímco naše kroky z Frýdlantu vedly po vysokém náspu vpravo, po dosažení stanice v Dětřichově budeme směrem do Heřmanic pokračovat po tělese vlevo pod náspem
Než k tomu ale dojde, budeme muset ještě urazit několik stovek metrů, neboť souběh obou větví je dlouhý více než 600 metrů
Dvoukolejná pláň před Dětřichovem.Vlevo kolej do Frýdlantu, vpravo do Heřmanic
.
Na soukromé zahradě na okraji Dětřichova je dochován a udržován asi 50 metrů dlouhý úsek dráhy
Někdejší dvoukolejný přejezd v Dětřichově
Stanice Dětřichov po adaptaci na rodinný dům
Rekonstrukce objektu a revitalizace přilehlého pozemku na zahradu takřka smazala železniční ráz tohoto místa
Pro srovnání stav objektu staniční budovy v roce 2011
.
Z Dětřichovské stanice se přesuneme zpět na začátek souběhu obou větví a budeme pokračovat k Heřmanicím
Z polí a luk se postupně dostáváme do lesních partií
Přes léto býval tento úsek jen ztěží prostupný
Propustek s chybějící ocelovou konstrukcí
.
Blížíme se k zástavbě Heřmanic
Další z propustků na okraji Heřmanic, dnes slouží pro potřeby pěší stezky
Pláň bývalého nákladiště místního lomu. Zde svého času nad traťovou kolejí stávala násypka kamene pro nakládku nákladních vozů. V pozadí za trafostanicí vykukuje objekt heřmanické zastávky
Heřmanice zastávka
Objekt zastávky Heřmanice po rekonstrukci s přilehlým kilometrovníkem 9,0
Chybějící železniční most přes říčku Olešku za heřmanickou zastávkou nahradil v jeho ose nový most silniční
Dále těleso dráhy využívá účelová komunikace
.
Ta se z něho částečně odklaní ...
.
... aby se na něj ještě krátce vrátila těsně před heřmanickou stanicí
Podmáčený úsek tělesa těsně před stanicí
Již jen sporé zbytky zůstávají z bývalého českého skladiště
Staniční budova v Heřmanicích. Vstupovat do ní je životu nebezpečné. Střecha i stropy již působením přírodních vlivů vzali dávno za své.
.
.
V roce 2011 se ještě dalo relativně bezpečně vystoupat do prvního podlaží či bývalých půdních prostor
.
Z bývalé remízy lokomotiv a přilehlé vodárny zůstalo již jen obvodové zdivo
V roce 2011 krov ještě odolával ...
Bývalá vodárna
O trochu lépe je na tom někdejší saské skladiště. Byť i jeho stav je dosti špatný. Krytina na krovu už dávno neplní svoji funkci
.
Celé prostranství heřmanické stanice bylo z jara 2019 zbaveno veškerých náletových dřevin
Těleso dráhy pokračující dále na Bogatyniu a Zittau v místě státní hranice sledující tok říčky Olešky
Monumentální budova heřmanického nádraží v pohledu z přilehlého hraničního přechodu Heřmanice - Markocice (PL)
Text a foto Michal Boček ( březen 2019, vybrané foto červenec 2011 )
Žádné komentáře:
Okomentovat