Odb. Tasovice - Vápenný Podol

Vzrůstající těžba kvalitního vápence v oblasti Železných hor u Vápenného Podolu a Prachovic byla hlavním důvodem zřízení nové železniční tratě. Ta se začala stavět v březnu 1882 a vlastní provoz byl slavnostně zahájen k 18.10.1882. Provoz v počátcích zajišťovala společnost StEG, jež v roce 1908 po zestátnění vystřídala KkStB (později ČSD). Již šest let po uvedení tratě do provozu, vzniká u Tasovic odbočka tratě do Prachovic. Ta v prvních letech sloužila pouze nákladní dopravě pro stále se rozšiřující zpracovatelské závody na místní kvalitní vápenec. Osobní doprava je do Prachovic zavedena až v roce 1920. Vzrůstající těžba a stavba velké cementárny a vápenky v Prachovicích v roce 1956 postupně utlumuje zpracovatelské provozy v Závratci a Vápenném Podole. Tamní provoz vápenky ustal v roce 1965 což mělo za následek ukončení i nákladní dopravy na podolské větvi. Osobní doprava sice fungovala i nadále, ale její provoz začal hodně zkomírat. Značné stoupání, nízká poptávka a zhoršující se stav svršku vedl k zastavení dopravy, k níž došlo 14.01.1978, kdy do Vápenného Podolu přijel poslední vlak vedený vozem M131.1163. Snášení kolejí pak probíhalo během roku 1980. Tím zanikla původní koncová část dnešní tratě 015.

Provoz na trati v počátcích zajišťovali parní lokomotivy 400.0 střídané řadami 310.0 a 422.0. Po roce 1922 se zde objevuje řada 434.2. Nastupující motorizace u ČSD umožnila od roku 1928 nasazení motorového vozu řady M220.201 z Chrudimi, vystřídaný později vozy M130.1. Vzrůstající provoz po druhé světové válce zavanul na trať lokomotivy řad 524.0, 524.1. Nástup motorové trakce znamenal neúspěšné nasazení lokomotiv řady T455.0. V osobní dopravě sem po roce 1954 začínají zajíždět Hurvínci M131.1. V roce 1966 se na trati začínají objevovat Karkulky T444.02, doplňované později o Hektory T435.0 a T458.1. Vlastní parní provoz skončil na této trati v roce 1972. 

Podívejme se jakém stavu se dnes nachází podolská větev s odstupem 30 let od zastavení dopravy. Těleso jako takové prakticky v celé délce výjma začátku u Tasovic a konce v Podole využívá lesní cesta. Počátek má zrušená trať do Vápenného Podolu na odbočce Tasovice. Její umístění se nacházelo v km 19,3 v údolí podolského potoka za areálem ústředního skladu LPH Vrbice (dnes sklad státních hmotných rezerv). Kromě vlastního objektu odbočky (dnes již neexistuje) se v místě odbočení též nacházela stejnojmenná zastávka, jež byla v provozu až do roku 1980. Připomínkou jejího umístění je dosud existující strážní domek nacházející se u bývalé zastávky. Trať ihned za výhybkou začíná prudce stoupat v hodnotách okolo 35 promile. Nejprve v souběhu s tratí do Prachovic, od níž se za kamenným klenutým mostkem stáčí po vysokém náspu vpravo. Projde hlubokým skalním zářezem a v několika protisměrných obloucích za neustálého stoupání prochází partiemi mladého lesa. Následuje  průchod tělesa odlesněnými plochami po rozsáhlém polomu po vichřici v roce 2008. Cestou je možné spatřit na tělese i mimo něj několik dřevěných pražců i s hřeby. Zachovány jsou též propustky v km 19,7 a 21,0 ( v původní kilometráži pak 0,3 a 1,7). Za holinami následuje starý bukový porost střídaný smrčinou. V km 2,0 následuje krátký zářez. Za ním se těleso napřimuje, končí stoupání  a ocitáme se na zhlaví koncového nádraží ve Vápenném Podole.  V místě rozvětvení kolejiště lze i dnes nalézt dřevěné pražce s podkladnicemi a prohlubně po nich dávají tušit trasování jednotlivých staničních kolejí. Vpravo od kolejí se nachází kamenná rampa pro překládku vápence do železničních vozů doplněná dříve o dnes již neexistující dřevěné skladiště. Naproti ní se odklání kolej k objektům bývalé vápenky na níž se do dnešních dnů zachovala kolejová váha včetně vnitřního vybavení a patřičného střešního návěstidla. Váha jako taková je výrobkem chrudimské strojírny Fr. Wiesnera.  Tříkolejné kolejiště stanice dnes slouží jako zahrada. Objekt staniční budovy byl po ukončení provozu stavebně přeměn a dnes slouží jako rodinný dům. I přes stavební zásahy si stále zachovává svůj původní vzhled. Na štítu budovy v pohledu od Heřmanova Městce je v levé části zachován staniční nápis Vápenný Podol doplněný na straně pravé o neúplný nápis v němčině KALK PODOL.  

Závěrem je třeba alespoň stručně vzpomenout vlastní zpracování vápence ve Vápenném Podole, díky němuž trať vděčí za svůj vznik.  První vápenná pec vznikla na území Podolu v roce 1873, kdy tu byla vystavěna první šachtová pec.  Již v roce následujícím ji doplňuje kruhová vápenka Josefa Klimpla. V roce 1900 fungovaly ve Vápenném Podole dvě cylindrové vápenky. Těžený vápenec se používal v podobě drtě na stavby železničních tratí, v cukrovarnictví, sklárnách a k výrobě vápna. V roce 1914 je v prostoru u nádraží postavena nová kruhová čtrnáctikomorová vápenka typu Hofmann. Vápenka s vlastní normálněrozchodnou vlečkou napojená pomocí sítě úzkorozchodných drah na okolní lomy se udržela v provozu až do roku 1965. Velký zásah do provozu podolských vápenek a lomů nastal v roce 1955, kdy byla spuštěna nová velkokapacitní cementárna s tzv. mokrým způsobem výroby. V roce 1958 ji pak doplnila nová vápenka se čtveřicí šachtových pecí (její provoz byl ukončen v roce 2003). V roce 1979 vstupuje do provozu nový závod na výrobu cementu tzv. suchou cestou jež v plné míře nahradil doposud užívaný mokrý způsob výroby. Provozy vápenek a lomů ve Vápenném Podole, které díky svému umístění prakticky v zástavbě a zastaralým postupům výroby a zpracování ustoupily modernímu, efektivnímu a mnohonásobně kapacitnějšímu zařízení v Prachovicích. Vápenka ukončila provoz v roce 1965, okolní lomy byly rekultivovány po roce 1970. Dnes po nich nenalezneme prakticky žádné stopy a tak jedinou vzpomínkou na těžbu a zpracování vápence ve Vápenném Podole je dodnes zachovaná šachtová pec vápenky z roku 1873. Z objektů kruhové vápenky u nádraží se po demolicích dochoval pouze objekt skladiště.  

Trať do Prachovic v km 18,5 nedaleko bývalé odbočky Tasovice, jež se nacházela za traťovým obloukem v pozadí (21.03.2010)

Tasovice Km 18.8 ( dříve 19,3) a místo kde se nacházela výhybka pro trať do Vápenného Podolu. V těchto místech svého času  fungovala stejnojmenná zastávka.

Původní strážní domek u odbočky Tasovice dne slouží potřebám skladu státních hmotných rezerv.

Bývalá odbočka Tasovice v březnu 2010. Trať do Vápenného Podolu vedla ve stoupání po náspu a za kamenným mostkem se stáčela ostře vlevo do skalního zářezu. Kolej v popředí je současná větev tratě do Prachovic.

Vlastní dvojmostek z blízka. Pomocí ocelového mostku překračuje potok trať do Prachovic. Po mostku kamenném vedla trať do 2,3 km vzdáleného Vápenného Podolu.

.

Opuštěný násep tratě do Vápenného Podolu s dřevěnými povaly za odbočkou Tasovice.

Pohled z náspu na trať do Prachovic (21.03.2010)

Os 25009 do Prachovic vedený vozem 810.498-0 v prostoru bývalé odbočky Tasovice. Původní  těleso tratě do Vápenného Podolu je patrné v pravé části snímku v podobě vysokého náspu stáčejícího se do hlubokého zářezu (mimo záběr)

Hluboký zářez u Tasovic.

.

Průchod tělesa odlesněnými plochami nad Tasovicemi po vichřici v roce 2008

Těleso dráhy je v celé své délce využíváno jako lesní cesta

Jeden z několika zachovaných propustků. Tento z roku 1959 se nachází zhruba v polovině zrušené tratě.

Jeden z pohozených staničníků u trasy bývalé dráhy.

Lesní cesta se krátce od tělesa odpojuje před malým zářezem nacházející se již jen několik set metrů před koncovým nádražím.

Zhlaví stanice Vápenný Podol v pohledu směrem k Tasovicím.

Pláň stanice Vápenný Podol. Vlevo se odkláněla kolej k vápence s kolejovou váhou. Vpravo se pak nachází překládková rampa, kde dříve stavalo dřevěné staniční skladiště.

Prostor u rampy. V pláni jsou stále patrny prohlubně po povalech zdejšího kolejiště.

Celkový pohled na bývalou stanici ve Vápenném Podole.

Objekt staniční budovy ve Vápenném Podole po úpravách na rodinný dům.

Staniční budova v pohledu tak jak ji vídávali cestující přicházející z obce na vlak.

Zachovaný staniční nápis na štítové zdi budovy ve směru od Tasovic.

Původní německý nápis Kalk Podol na štítu staniční budovy

V místě původní koleje k vápence se do dnešních dnů zachovala kolejová váha včetně kompletního vnitřního vybavení.

.

Celkový pohled na podolskou stanici od kusého zhlaví

Vápenná pec ve Vápenném Podole jako němý svědek dřívější slávy obce

.

Dobová pohlednice mapuje vzhled vápenky ve Vápenném Podole jež stávala v těsné blízkosti železniční stanice. Objekt skladiště vlevo v popředí patřící do areálu vápenky disponoval překládkovou kolejí z přilehlé stanice opatřenou kolejovou váhou. Mimo jiné se právě tento objekt zachoval do dnešních dnů a jeho současnou podobu dokumentuje snímek dole.

.

Dalším svědkem historie zpracování vápna v Železných horách je tento renovovaný objekt Berlovy vápenky v Závratci u Třemošnice. Dnes slouží po nákladné rekonstrukci coby muzeum vápenictví. Doprava vápence zde probíhala pomocí nákladní lanovky z 5 km vzdálených Prachovic.

Celkový pohled na nový závod Cementárny Prachovice

Text a foto Michal Boček (březen 2010)

Použitá literatura:

- článek sestaven s využitím podkladů článku pana Petra Kunce 

- K-Report - diskuzní fórum

- Atlas drah České republiky 2006/2007