Další pokračování seriálu o úzkorozchodných drahách nás zavede až na samý okraj Slezska, konkrétněji do Javornického výběžku. Zde pod majestátným hřebenem Rychlebských hor v takzvané Žulovské pahorkatině, někdy též označované jako "Malá Haná" leží město Vidnava s 2300 obyvateli.
Spojení města se světem obstarala roku 1897 železná dráha vybudovaná jako odbočná trať dráhy z Lipové Lázní do Bernartic u Javornika. Trať nekončila ve Vidnavě tak jak ji známe dnes, ale pokračovala dále přes státní hranici do polského Kalkówa a Nysy. Přeshraniční provoz skončil v roce 1945 a již nikdy nedošlo k jeho obnovení. Se stavbou dráhy se začíná ve Vidnavě rozvíjet průmysl, především pak rozvoj těžby a zpracování zdejšího kaolínu. Ten se tu těžil již okolo roku 1796, k většímu rozvoji dochází pak po roce 1816. Na konci 19.století vzniká na území Vidnavy nový zpracovatelský závod bratrů Latzelových. Vytěžený kaolín se zpracovával především pro výrobu šamotu, plniva do papíru, obkladaček, atd. Vzdálenost ložiska od závodu a složitá doprava vytěžené suroviny koňskými povozy v prvních letech provozu si vynutila nový způsob dopravy. Tou se stala úzkorozchodná drážka o rozchodu 600 mm s lokomotivním provozem. Vlastní těžba kaolínu probíhala ve dvou samostatných lomech, označovaných jako Jižní a Severní lom. Trať do Jižního lomu byla vedena povrchovou tratí obcházející návrší Farského lesa, druhá větev do Severního lomu měla trasovaní podpovrchové. Jelikož se jednalo o tzv. jámový lom, vznikl na této větvi cca 400 metrů dlouhý ražený tunel přivádějící trať dráhy přímo na jeho dno. Provoz dráhy byl ukončen v roce 1955 a nahrazen automobilovou dopravou. Šamotárna dále vyráběla a to až do osudného roku 1991, kdy celý provoz definitivně skončil. Dnes areál tiše pustne, probíhá demolice jednotlivých objektů a je tu snaha o jeho opětovné využití.
Pozůstatků na úzkorozchodnou drážku se do dnešních dnů zachovalo hned několik. Z těch výraznějších jde především o železobetonový most přes Vidnávku ležící hned za samotným areálem závodu. To, že tento most dříve sloužil úzkorozchodné drážce nám i dnes dokazují kolejnice drážky zapuštěné ve vozovce. Hned za ním je v zemi v ose drážky zachováno několik dřevěných pražců. Následuje násep s dalším zachovaným betonovým mostkem. Těleso tu slouží coby stezka pro pěší. Za křížením se silnicí Vidnava - Stachlovice se drážka dělila na dva směry. Trať do Jižního lomu pokračovala přímo v ose dnešní polní komunikace. Větev do Severního lomu uhýbala vlevo za střelnicí do zářezu a po 150 metrech mizela v ústí tunelu, ze kterého vycházela až na samém dně Severního lomu. Stavebně je tunel řešen jako jednokolejný s dvoukolejným severním portálem o délce cca 400 metrů. Na opačné straně se tunel větví do dvou směrů. Řeší tak přístup drážky do jednotlivých částí lomu. Zachován je výstup do levé části lomu, přímé pokračování tunelu je dále zataraseno závalem. Tunel je i dnes ve velmi dobrém stavu a bez problému průchozí. Dodnes lze v něm narazit na velké množství pohozených dřevěných pražců s upevňovacími prvky coby pozůstatek zdejší drážky. Severní vjezd do tunelu byl řešen zajímavým portálem ve stylu antického chrámu. Středový štít zdobí symbol hornictví a letopočet dostavby 1921.
Pár snímků z historie provozu vidnavské šamotky, na nichž je zachycena i zdejší úzkorozchodná drážka.
.
Několika snímky přiblížím současný stav objektů bývalé šamotky v říjnu 2010. Probíhá tu silná devastace budov a veškerého technologického zařízení.
.
.
.
Most s dodnes zachovaným kolejovým svrškem drážky těsně za areálem šamotky jímž trať překonávala tok Vidnávky
.
.
Za ním je v zemi zachována skupina několika dřevěných pražců. Při úpravě komunikace v listopadu 2010 jich část zakryla nově položená živičná vrstva
Těleso drážky směrem k lomům dnes slouží coby stezka pro pěší
.
Malý vodní tok drážka překonávala po betonovém propustku
Následovalo křížení tratě se silniční komunikací Vidnava - Stachlovice. Komín v pozadí patří k vidnavské šamotce
V těchto místech se drážka dělila na dva směry. V přímém směru v ose cesty vedla trať do Jižního lomu, vlevo okolo objeku střelnice pak vedla větev do Severního lomu
Těleso dráhy do Jižního lomu dnes využívá místní komunikace
Vchodový portál dopravní štoly do Severního lomu
Dvoukolejný vjezd do dopravní štoly ve směru od Vidnavy. Zbudovaný portál je vyhotoven ve stylu antického chrámu. Na středovém štítu je dodnes patrný německý název Gluck Auf později přemalovaný na Zdař bůh. Štola je i dnes volně průchozí , ovšem průchod znemožňuje silná vrstva smíseného kaolínu s bahnem
Křižovatka chodeb v dopravní štole. Světlo v pozadí určuje ústí tunelu ve směru od šamotky. Dno štoly dnes pokrývá souvislá vrstva naplaveného bahna a vody. V celé délce štoly se dodnes nachází velké množství pražců s hřeby coby pozůstatky zdejší úzkorozchodné drážky
Poškozená klenba štoly v druhé části tunelu
Levé ústí tunelu do Severního lomu s pozůstatky kolejového svršku
Ústí dopravní štoly na dně Severního jámového lomu
Náletovými dřevinami postupně zarůstající prostor kaolínového lomu - Severní lom
Zatopená část kaolínového lomu - Jižní lom
Na závěr pár rad pro případné zájemce o návštěvu zdejší úzkorozchodné dráhy. Samotná dopravní štola není z přístupové komunikace Vidnava - Stachovice vůbec patrná. Nalézá se za objektem střelnice (bílá přízemní stavba vlevo od komunikace ve směru od Vidnavy) v mírném zářezu na úpatí Farského lesa cca 150 m od silnice. Průchod štolou je sice možný ovšem bez patřičné výstroje jej nedoporučuji. K návštěvě protilehlé strany vstupu do štoly v prostoru jámového lomu, doporučuji využít pěší stezku jež prochází nad samotným portálem. V mírném stoupání po severní straně návrší se dostanete po 300 metrech až k samotné hraně Severního lomu. Prostor lomu je dnes velmi silně pokryt náletovými dřevinami, takže značně zkresluje jeho rozhlehlost a velikost. Samotné ústí dopravní štoly se nalézá na samém dně lomu u vodního jezírka. Přístup k němu není zrovna lehký. Stěny lomu jsou velmi příkré a jílovitý podklad nedovoluje bezpečný sestup. Pro přístup doporučuji vydat se po hraně lomu vpravo až do míst, kde je patrná svažitá etáž. Po ní se vydat cca 150 metrů a v místech jejího konce pak volit kolmý sestup až k samotnému dnu těžebního prostoru. Samotné ústí štoly se nachází naokraji rozlehlé vodní plochy a je vcelku dobře přístupné.
- Při návštěvě areálu vlastního zpracovatelského závodu doporučuji být zvláště obezřetný. Většina budov má silně narušenou statiku po demontážích technologických prvků, částečných demolicích a také neorganizovaným rozebíráním našimi spoluobčany.
Text a neoznačené foto Michal Boček (listopad 2010)


























Žádné komentáře:
Okomentovat