Důl Měděnec

Když se řekne Měděnec, každému, kdo se alespoň trochu zajímá o hornictví či URBEX je již jasné o čem bude řeč. Navštívíme areál bývalého železnorudného dolu Měděnec - závod Václava Řezáče (součást podniku Rudné doly Příbram), který drží smutný primát posledního místa těžby železných rud na území ČR. Načasování připomínky nebo dnes už vlastně v některých ohledech i vzpomínky není náhodné. Po dlouhých létech chátrání, živelné devastace a opuštěnosti se na podzim roku 2021 rozběhla pod vedením nového majitele areálu postupná řízená demolice staveb. Z povrchu tak pomalu a jistě mizí charakteristická silueta zdejší krajiny a je jen otázkou, zda některý z objektů toto demoliční běsnění přečká a zůstane trvalou připomínkou novodobé těžby rud v Krušných horách. Ta historická v okolí Měděnce sahá do první poloviny patnáctého století. Zprvu se tu těžily stříbronosné měděné rudy, později chalkopyrit a pyrit. Po II.světové válce začíná na této lokalitě rozsáhlý geologický průzkum, který probíhal až do roku 1957. Během průzkumných prací byla v prostoru lokality Mezilesí pomocí magnetometrického měření zjištěna skarnová čočka s magnetitovým zrudněním. Se stavbou centrálního závodu pro odtěžení ložiska bylo započato v roce 1960, od května 1964 pak s výstavbou povrchových objektů, železniční vlečky a infrastruktury. Ložisko bylo otevřeno dvojicí svislých jam - klecová s hloubkou 224,5 m a skipojámou o hloubce 279 m. Vlastní těžba byla zahájena 17.5.1968 a ukončena 31.7.1992, kdy byla z podzemí vyvezena poslední tuna magnetitu. Za celou dobu existence závodu bylo z podzemí vytěženo cca 2,7 milionů tun rubaniny což představovalo asi 937 tisíc tun železa. Následně závod přešel v roce 1994 do soukromého vlastnictví a pokračoval pod hlavičkou společnosti Garmica v těžbě muskovitu pro chemický průmysl a granátů jako brusivo. Ekonomické a odbytové problémy vyústily v srpnu 1998 v zastavení těžby. Závod byl následně pro velké zadlužení odpojen od elektrického proudu, což znamenalo odstavení čerpadel v podzemí a jeho následné zatopení. Podzemní část dolu nevratně skončila pod hladinou vody, ta nadzemní zůstala bez využití napospas osudu a přírodním živlům. Administrativní budova, kotelna, sklady, rozvodna, úpravna, kompresorovna, strojovna, remíza lokomotiv a další drobné objekty rozsáhlého areálu ležícího vpravo od železniční tratě Chomutov - Vejprty. Samozřejmě se nesmí zapomenout na objekty, které jsou pro vlastní důl zcela zásadní. To co dělá na povrchu důl dolem zpravidla bývá těžní věž. Závod Mědenec má věže dvě. Malou ocelovou běžné konstrukce, která stojí nad klecovou jámou pro dopravu osob a materiálu. Tou druhou je skipo věž, o které je vhodné si říci trochu více. Výškou 50 metrů je železobetonová těžní věž skipojámy výraznou dominantou nejen vlastního areálu, ale také širokého okolí a zároveň je i cenným unikátem. Svoji konstrukcí kladivového typu se jedná o poslední dochovanou těžní věž této konstrukce na území republiky. V hlavě věže je umístěn těžní stroj Koeppe 2 K 505 - výrobek firmy ČKD, stanoviště strojníka a další potřebné technologie. Věž je pomocí přemostění spojena pásovým dopravníkem se sousedním objektem drtiče s nímž tvoří charakteristické dvojvěží. I přes svoji jedinečnost a historickou hodnotu však není zapsána na seznamu kulturních památek, což ji nedává mnoho šancí na lepší budoucnost. 

V době, kdy čtete tento text se hydraulické nůžky strojů zakusují do objektů a jeden po druhém je mění v hromady nevzhledné sutě. Smutný závěr místa, které mohlo být turisticky vyhledávanou lokalitou s odkazem na historii těžby železných rud v Krušných horách. Zvláště v době, kdy byla hornická krajina zdejších hor zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. V našich podmínkách bohužel stále není vztah k historii a zachování odkazu našich předků na takové úrovni jako v okolních zemích. To uvědomění přichází zpravidla až v době, kdy je již na záchranu pozdě ... 

.

Celkový pohled na důl Měděnec z přilehlého vrchu Mědník

Charakteristickou dominantou areálu je dvojvěží skipojámy a drtiče

Skipověž a klecová jáma staré šachty

.

.

Skipověž, drtič a odprašovač, vpravo torzo hlavního ventilátoru

.

Ohlubeň skipojámy

Útroby skipojámy s dřevěnými průvodnicemi pro těžní nádobu pro 5 tun těživa a pohledem do hloubky - 279 m

Objekt drtiče a odprašovače

Spojovací most s pásovým dopravníkem ze skipu do drtiče

Ocelové točité schodiště v hlavě skipověže

Těžní stroj Koeppe 2 K 505 ČKD Praha z roku 1966 na vrcholu skipu

Pohled od těžního stroje ke stanovišti strojníka

Celková dispozice strojovny skipu s těžním strojem

.

Stanoviště strojníka těžního stroje skipu

Pohled ze skipověže na areál dolu a krajinu směrem k Rusové. V levé části je částečně patrná zatopená propadlina o rozměrech 150 metrů a hloubce 45 m vzniklá zhroucením čtyř vydobytých komor mezi 3. a 4.těžním patrem v hloubce 150 metrů při trhacích pracích velkého rozsahu

Interiér staré úpravny před vyklizením technologie (červenec 2017)

.

.

Stará úpravna po vyklizení (červenec 2021)

.

Nová úpravna

Tzv. stará jáma s ocelovou těžní věží nýtované konstrukce tyčící se nad 224,5 m hlubokou vtažnou jámou

.

Těžní věž, šachetní budova a úzká trať směřující na odval k výklopníku

Nenápadný objekt strojovny staré jámy

Uvnitř se nachází těžní stroj ČKD B 1606

.

Stanoviště strojníka na staré jámě

Ohlubeň staré jámy s dvojicí klecí a hloubkou - 224,5 m

Lezní oddělení na staré jámě

Nádvoří dolu Měděnec. Zleva doprava - administrativní budova, těžní věž staré jámy, objekt drtiče, skipověž, stará a nová úpravna a objekt skladů a garáží vpravo

Paletizovaná balená slída z pozůstatků výrobního sortimentu společnosti Garmica uskladněná v objektu uhelny zanechaná na pospas svému osudu

Kompresorovna s pozůstatky technologického vybavení

Kolejová váha nebo to co z ní zbylo

Remíza lokomotiv

V jejíž útrobách až do roku 2021 postával místní stroj T211.2006

.

Skladový objekt skořepinové konstrukce

.

Důlní vozy na trati od staré jámy k výklopníku hlušiny. Na pozadí objekt kameno výroby

.

.

Trať na odval - již po demontování rampy výklopníku. Za nízkým porostem v popředí se nachází zatopená propadlina důlního díla

.

Sérií snímků se následně přesuneme do interiérů objektu šaten a administrativní části dolu

.

.

Šatny ...

Koupelny ...

.

Jídelna ...

Kuchyně ...

.

Centrální dispečink dolu

V obci Měděnec u restaurace Mědník se nachází malá terénní expozice dolu Měděnec s četnými artefakty z bývalého dolu zaměřená vesměs na kolejovou dopravu

.

.

.

V době, kdy hornická krajina Krušných hor byla zařazena na seznam Světového dědictví UNESCO je stav dolu Měděnec a jeho aktuální likvidace brána jako promarněná šance na vznik unikátního hornického muzea

V pojednání o dolu Měděnec je třeba zmínit ještě nedalekou těžní věž ukrytou v hlubokých lesích u Kovářské. Důl Kovářská je průzkumným důlním dílem otevřeným 544 m hlubokou svislou jámou. Průzkumné práce tu byly zastaveny v roce 1964 a již se v nich nepokračovalo. Objevené zásoby rud měly být vytěženy sousedním závodem Měděnec, od kterého se na Kovářskou razil spojovací překop. Po cca 1 km však byly práce zastaveny a nebyly již obnoveny. Dnes jáma Kovářská slouží jako zdroj pitné vody pro okolní obce.

.

Šachetní budova s ocelovou těžní věží nad průzkumnou jámou Kovářská s hloubkou -544 m

Dnes zdroj pitné vody pro okolní obce

Použité zdroje:

- www.zdarbuh.cz

- https://www.pamatkovykatalog.cz/dul-medenec-20552641

- https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%AFl_M%C4%9Bd%C4%9Bnec

Text a foto Michal Boček (červenec 2017, 2021)