Nedostavěná trať Hrabová - Nová Bělá

Dnešní cesta za zrušenými a zaniklými tratěmi bude tak trochu jiná. Předmětem zájmu nebude klasická železniční trať, ale bude se jednat o bývalou tramvajovou dráhu, navíc s dovětkem nedokončená. Rozvíjející se průmyslová Ostrava byla hnacím agregátem pro vznik a rozvoj nových tramvajových tratí. Jedna z nich měla přivést koleje i do Hrabůvky s pokračováním přes Hrabovou, Novou Bělou do Brušperku a výhledově až do Frenštátu pod Radhoštěm. Plány na výstavbu této dráhy sahají až do roku 1914, kdy vznikl projekt na stavbu normálně rozchodné trati s parním provozem mezi Mariánskými Horami a Brušperkem o délce 16 km. Její stavbu a realizaci však utnula I.světová válka. Po válce se projektu chopily Vítkovické závody, které původní projekt pozměnily. Nově měla trať o plánované délce 13,8 km navazovat na již existující síť drah v Zábřehu a přes Hrabůvku a Novou Bělou končit v Krmelíně. Stavební práce na prvním úseku ze Zábřehu do Hrabové o délce 3,8 km započaly v září roku 1929 a ukončeny byly v říjnu roku 1930. Do prozatimní konečné v Hrabové byl provoz zahájen 5.10.1930 v režii parních vozů Komárek. K elektrifikaci a nasazení elektrických vozů došlo až o necelé čtyři roky později, v březnu roku 1934. Na nové trati vznikly zastávky Zábřeh pošta, Zengrerova, Zahrádky, Hrabůvka-kolonie, Hrabůvka místo, Hrabůvka-kostel, Hrabůvka-cihelna, Moravská Ostrava-hranice a Hrabová. Pro křížení na jednokolejné trati byly zbudovány dvě výhybny - Zahrádky (u vítkovického hřbitova) a Hrabůvka-cihelna. O výstavbě dalšího úseku směrem na Novou Bělou se začalo diskutovat v roce 1939, ovšem postoupení k realizaci přerušila tentokrát II.světová válka. V roce 1947 se rozhodlo o prodloužení dráhy do Hrabové Ščučí s jednou mezilehlou zastávkou Hrabová-Břehy. První tramvaje sem přijely 24.10.1948. Dva roky poté se rozběhly stavební práce na pokračování směrem k Nové Bělé. K dokončení a uvedení do provozu už ale nedošlo. V roce 1954 se práce definitivně zastavily. Hlavním důvodem upuštění od záměru byla připravovaná výstavba dolu Paskov, nevyjasněná územní výstavba a také nízká cena nafty a preferování autobusové dopravy. Ke snášení rozestavěného úseku, který již byl z velké časti vybaven kolejovým svrškem a trolejovým vedením, bylo přistoupeno po vydání povolení ze dne 2.2.1960. Podobný osud později potkal i provozovaný jednokolejný úsek mezi Hrabovou Ščučí a ulicí Závodní. Zde sehrála hlavní roli výstavba nové čtyř pruhové Místecké ulice budované v letech 1974-1977. 1.9.1975 tak tramvaje na daný úsek vyjely naposledy.

Dnešní Místecká ulice, která je trasována v ose bývalé tramvajové trati a její výstavba se notnou měrou podílela na jejím ukončení 

Na úrovni kolonie Šídlovec se bývalé těleso z Místecké ulice odklání a je na něm vedena stezka pro pěší a cyklisty 

.

Objevují se tu první patky sloupů po bývalém trolejovém vedení

Křížení tělesa s ulicí Paskovská a rozšířená zemní pláň po bývalé výhybně

Přemostění vodoteče na okraji šídlovecké kolonie

Dále k Hrabové a přes její zástavbu je po tělese vedena dnešní ulice Domovská

Na dohled už se před námi rýsuje silueta dřevěného kostela Sv.Kateřiny v Hrabové

Prostor bývalé zastávky Hrabová-kostelík se zachovanou nástupištní hranou vlevo od kolejí. Dnes odpočinkové místo s lavičkami

Mineme kostel ...

.

... a přicházíme do někdejší konečné stanice Hrabová-Ščučí. Dosud tu stojí bývalá budova zastávky, dnes sloužící jako soukromá chatka. 

Vzhled exteriéru se od zastavení dopravy změnil jen minimálně a tak můžeme i dnes obdivovat zajímavý stavební objekt a výrazný pozůstatek bývalé dráhy

.

Další z pozůstatků trolejového vedení

Za konečnou zastávkou Hrabová-Ščučí se dostáváme na část dráhy, která již nikdy nebyla stavebně dokončena a uvedena do provozu. Byť v podstatné délce rozestavěného úseku byla již vybavena kolejovým svrškem a trolejovým vedením. 

Na konci zástavby silnice těleso definitivně opouští a dál po něm vede stezka pro pěší. Prostor před námi dnes překlenuje val nové Mostní ulice

Za křížení s ulicí Poplužní stezka končí a dále již pokračuje pouze netknuté těleso

.

Těleso tu tvoří pás neudržované náletové zeleně místy hůře prostupné

Dají se tu nalézt nám již známé patky trolejového vedení

Křížení s bezejmennou vodotečí s dochovaným mostním objektem

.

Na mostovce dokonce s letopočtem a údajem o přesné kilometrické poloze

Těleso pokračuje po mírném náspu

.

.

Aby se vzápětí začalo nořit do zářezu za křížením s Místeckou ulicí

.

U nadjezdu je část zářezu zavezena navážkou, která vytváří umělou hráz a brání přirozenému odtoku vody. Dnes spodní část vyplňuje vodní hladina a další chůze je možná pouze po obvodu

.

Těleso za stálého stoupání pozvolna přechází ze zářezu na vysoký násep.

.

.

Pomalu se blížíme k zástavbě Nové Bělé

Před dohotoveným nadjezdem nad ulicí Na Šancích v Nové Bělé je již patrné, že práce se tu zastavily ještě předtím, než byl násep dosypán do své finální výšky

.

Železobetonový most nad ulicí Na Šancích. Boční pohled na těleso dává jasnou představu kolik materiálu na navazujících náspech ještě chybí 

.

.

Pokračování dále nám stěžuje oplocení soukromého pozemku. Násep pokračuje ještě zhruba 50 metrů, kde definitivně končí. Zhruba 100 m nepřístupný úsek v soukromých zahradách musíme obejít po okolních komunikacích 

Přesuneme se na opačnou stranu do míst, kde mělo těleso mimoúrovňově křížit Mitrovickou ulici.

Z plánovaného mostu se stihly dohotovit obě krajní opěry. Navazující náspy už nebyly nasypány. Zcela vpravo je částečně patrný začátek náspu ve směru na Sčučí, odkud jsme před chvílí přišli

Tento pohled na odkrytou mostní opěru z vnitřní strany by při dohotovení trati nebylo možné nikdy pořídit, neboť fotograf by stál uvnitř mohutného náspu, který by dělil zástavbu Nové Bělé na dvě části.

Za přemostěním stavební práce již žádné zahájeny nebyly. V místech nové zástavby měla být zbudována zastávka a těleso dál pokračovat na Krmelín ...

Text a foto Michal Boček (březen 2017)

Použité zdroje:

- www.pshzd.cz

- https://historie.ovajih.cz/

- Atlas drah

- https://vladimirslavik.netstranky.cz/