Dvě stříbrné linky: Vlečka Gypstrend

Pomyslná cesta po mapě železniční sítě nás tentokrát zavede do Slezska, kde naším výchozím bodem bude stanice Kravaře ve Slezsku. Už z mapy se naskýtá zajímavý pohled na konfiguraci a rozsah kolejiště, ze kterého vybíhají koleje do čtyř směrů. Směrem na západ do Opavy, na východ do Hlučína a na sever do Chuchelné. To jsou tratě, na kterých probíhá každodenní čilý dopravní ruch osobních vlaků a jsou všeobecně v podvědomí lidí. Směrem k severu však z Kravař vychází ještě jedna kolej, kterou v jízdním řádu nenalezneme a osobní vlaky tu nikdy nejezdily. Zaujme svojí délkou, směrem a také celkovým zapomněním. Nejedná se o klasickou trať, ale nezvykle dlouhou vlečku někdejších Sádrovcových dolů Kobeřice, dnes závod Gypstrend. Ložisko přírodního sádrovce, které se rozprostírá od Opavy severovýchodním směrem ke Kobeřicím a Sudicím je jedinou známou lokalitou výskytu na území České republiky. Sádrovec se nejprve těžil od první poloviny devatenáctého století v Opavě v povrchovém lomu a to až do roku 1963. Tehdy bylo zdejší ložisko zatopeno vodou a vznikla tu známá rekreační oblast Stříbrné jezero. Těžba se plynule přesunula do nové lokality u Kobeřic, kde byl v témže roce otevřen povrchový důl a nový zpracovatelský závod. Těžený sádrovec se po rozdrcení v mlýnech a homogenizaci dodával do cementáren, kde sloužil jako regulátor tuhnutí při výrobě cementu. Pro zajištění kapacitní dopravy do vzdálených lokalit odběratelů po celém Československu bylo rozhodnuto napojit nový závod na železniční síť. Se stavbou se započalo na podzim roku 1960. Provoz na vlečce o délce 9,5 km byl zahájen úředním povolením vydaným 12.října 1962. Z počátku dopravu a manipulaci s vozy na vlečce zajišťovala dvojice Karkulek T444.1538 a T444.1570 a Rosniček T334.0509 a T334.0572. V roce 1984 sem pro traťovou službu z výroby přišla 740.806 doplněná v roce 1994 druhým strojem 740.679. Pro manipulaci s vozy pod násypkami ve výrobním závodu v Kobeřicích bylo z jihlavského závodu JLS dodáno posunovadlo MPZ 27.001 vzniklé přestavbou původní lokomotivy 701.049. V roce 1977 byla na vlečce provedena obnova svršku a došlo k rozšíření předávacího kolejiště v Kravařích na současný rozsah. Silný provoz na vlečce začal koncem 90.let značně upadat v souvislosti s rozšiřujícím se využíváním levnějšího tzv. energosádrovce, jež vzniká chemickými pochody jako odpadní produkt při odsiřování elektráren. Poslední větší využití vlečky nastalo v roce 2008, kdy se uskutečňovaly přepravy pro polského zákazníka. Dnes je vlečka prakticky bez využití a jízdy se uskutečňují opravdu jen sporadicky. Pro případné jízdy je v provozním stavu udržována lokomotiva 740.679, druhý stroj 740.806, je dlouhodobě neprovozní a slouží jako zdroj náhradních dílů. Ačkoliv vlečka po celou dosavadní historii slouží výlučně nákladní dopravě bylo zde již v několika případech možné potkat vlak osobní přepravy. Vůbec poprvé se tak stalo v září roku 2001, kdy sem u příležitosti konání oslav Dnů železnice zavítala motorová jednotka složená z vozidel 843+043+943. Podruhé se v Kobeřicích objevil v březnu roku 2007 motorový vůz M131.1454 s účastníky Klubu železničních cestovatelů. A zatím naposledy dne 9.10.2010 jízda s motorovým vozem 810.009+Btax pro železniční nadšence. K vlečce Gypstrendu je třeba zmínit ještě agrokomplex Hanůvka u Kravař. Ten má svoji vlastní vlečku, která je napojena na vlečku Gypstrendu v km 1,606 a 1,828. Její obsluhu ještě v nedávné době prováděly náležitosti společnosti Gypstrend, dnes je již v režii ČD Cargo.

Předávkové kolejiště vlečky Gypstrend v Kravařích ve Slezsku

Tříkolejný souběh u Kravař. Vlevo vlečka Gypstrend, uprostřed trať do Chuchelné a vpravo trať do Hlučína

Světelná předvěst vjezdového návěstidla do Kravař

Železniční přejezd P10157 před areálem agrokomplexu Hanůvka

V km 1,606 je výměnou A1 napojena vlečka Hanůvka

Druhé napojení do vlečky Gypstrendu je v km 1,828 výměnou A4

Vlečková kolej není již několik let pravidelně pojížděna o čemž svědčí stav svršku a okolní vegetace

Před obcí Svoboda

Železniční přejezd P 10161 se silnicí Štěpánkovice - Svoboda

Jediná větší umělá stavba na vlečce - přemostění Oldřišovského potoka a místní účelové komunikace

Partie nad Štěpánkovicemi. Vpravo na horizontu se rýsuje kostelní věž Panny Marie Nanebevzaté v Kobeřicích

Oblouk pod kaplí sv.Urbana

Blížíme se k cíli. Vlevo už lze spatřit výrobní závod Gypstrend

Vjezdová brána do areálu závodu. Po pravé straně se nachází remíza lokomotiv, ve které je dosud deponovaná provozní lok. 740.679-6

Druhý místní stroj 740.806-5 je dlouhodobě neprovozní a slouží jako zdroj náhradních dílů pro 679. Deponován je pod širým nebem na vlečkovém kolejišti u budovy výrobny

Provozní 740.679 opustil místo v remíze a ukázal se na denním světle během akce pro železniční nadšence v říjnu 2010. Naskytlo se tak setkání kolejových vozidel pro tuto lokalitu více než neobvyklé

740.679-6 po prezentaci směřuje zpět do svého krytého stání

Neprovozní stroj 740.806-5 v říjnu roku 2010

Stanoviště strojvedoucího na 740.806-5

Kromě dvou výše zmiňovaných lokomotiv řady 740 slouží na vlečce také toto dálkově ovládané mobilní posunovací zařízení označené MPZ-27.001 vzniklé přestavbou z původní lokomotivy 701.049 v závodu JLS Jihlava.