Dvě stříbrné linky: Úzké koleje v Grygově

Grygov. Nenápadná hanácká obec, která se nijak významně neliší od spousty jiných. V podvědomí veřejnosti známá především rozsáhlou kolonií ohroženého Koniklece velkokvětého, který obývá zdejší teplomilné vápencové stráně. A právě místní výskyt vápence sehrál v historii Grygova velmi významnou roli. Zdejší ložisko kvalitního vápence se k pálení vápna využívalo odnepaměti a v průběhu času tu existovalo hned několik vápenek. Kupříkladu již v roce 1513 zde byla zřízena vápenka města Olomouce. K té se ovšem dostaneme později. Nás bude z počátku zajímat jiný provoz. A sice cementárna v katastru obce Rolsberk. Tu v roce 1897 založil císařský rada Rosenberg. Podnik, který v širokém okolí neměl žádnou větší konkurenci se velmi rychle začal rozrůstat a navyšovat výrobu. Již po třech letech přijal Rosenberg do svého podniku společníka a název firmy se změnil na Hrůza a Rosenberg. Vstupní komoditu pro výrobu - vápenec, podnik těžil v lomech u Grygova. Dopravu z Grygova do cementárny zajišťovaly povozy. V roce 1900 byl otevřen nový lom na severozápadní straně vrchu Chlum. V jeho případě již pro dopravu vytěžené suroviny byla použita úzkorozchodná železnice o rozchodu 600 mm spojující lom s vlakovou stanicí v Grygově. Na nádraží byla zřízena rampa pro překládku do železničních vozů, kterými se vápenec odvážel do Olomouce, kde se znovu přeložil do úzkorozchodných vozů a vnitropodnikovou dráhou přepravil na skládku. Tento složitý, zdlouhavý a namáhavý proces dopravy společně s nadále trvající dopravou povozy velmi brzy přestal cementárně kapacitně vyhovovat. Bylo proto přikročeno k vyprojektování úzkorozchodné dráhy, která by spojila cementárnu s grygovskými lomy. Stavba dráhy o rozchodu 600 mm a délce 5,2 km byla dokončena v roce 1911. Již v následujícím roce s otvírkou nových lomů došlo k prodloužení dráhy na 9,5 km. Provoz na dráze zajišťovaly dvě dvounápravové parní lokomotivy střídající se v traťové službě, z nichž jedna byla během 1.světové války vyřazena a v roce 1918 ji nahradil stroj RIIIc. Posun v areálu cementárny pak zajišťovala motorová lokomotiva systému Gebus. Vozy byly dřevěné s odnímatelnými bočnicemi. Prosperující závod ovšem stejně jako spoustu jiných zasáhla hospodářská krize ve 30.létech. Pro cementárnu to však bylo likvidační. Provoz se zastavil v roce 1932 a k obnově již nedošlo. Areál cementárny připadl v roce 1946 firmě Kosmos, úzkorozchodná dráha byla snesena a většina lomů v majetku cementárny postupně zanikla po roce 1971 díky zřízené velkoskládce odpadků. Těžba vápence a síť úzkých kolejí však zánikem cementárny u Grygova neskončila. Kromě těžby kameniva pro stavební účely tu jak již bylo zmíněno v úvodu fungovala také vápenka. Ta v majetku města Olomouc začala v Grygově pálit vápno již v roce 1513. V roce 1946 připadla podniku Hanácké cihelny a vápenky, následně národnímu podniku Těžba štěrkopísku Olomouc, aby nakonec skončila pod vlastnictvím Hranické cementárny a vápenky. Původní šachtovou vápenku z roku 1786 nahradila v roce 1852 dvojitá šachtová vápenka o dvou komorových pecích. Následovaná v roce 1872 do dnešních dnů dochovanou kruhovou vápenkou systému Hoffmann o 16-ti komorách. Ta se udržela v provozu až do konce roku 1973, kdy pálení vápna a těžba vápence v Grygově definitivně ustala. Velkou měrou se na tom podepsala zastaralost provozu a technologií, hlavním důvodem ale byla skutečnost, že většina ložiska kvalitního vápence již byla vytěžena. Vápenka disponovala vlastní sítí úzkorozchodných drah o rozchodu 600 mm budovanou od roku 1891, která spojovala vápenku s lomy a rozšiřovala se tak, jak postupovala těžba a otevíraly další lomy. V roce 1925 jich v blízkosti vápenky fungovalo celkem pět. Další dva roztěžené na severozápadní straně Chlumu přibyly vápence v roce 1932 po úpadku cementárny. Kromě lomů vápenka převzala od cementárny také asi 1,5 km úzkorozchodné tratě, včetně překladiště na grygovském nádraží a připojila ji ke své síti. Doprava vozíků se děla ručně či koňmi a trvala zhruba do roku 1933, kdy zde byla nasazena první lokomotiva. Šlo o malý dvounápravový stroj s benzínovým pohonem. V roce 1940 ji nahradila lokomotiva firmy Wikov, doplněná koncem padesátých let o další dva typově stejné stroje. Vozíky byly zpočátku dřevěné konstrukce, později jen ocelové výklopné systému Koppel. Po ukončení provozu vápenky nebyla síť úzké likvidována a spíše nastal její konzervační režim. Tento stav umožnil ještě v roce 1996 v prostoru vápenky a lomů pozorovat četné fragmenty úzkorozchodného kolejiště.

Kolejové systémy cementárny a vápenky však nebyly v Grygově zdaleka jediné. Historicky jsou v blízkém okolí Grygova doloženy ještě další tři lokality, kde se úzkokolejné drážky využívaly. Sice na nich nebyla zavedena lokomotivní doprava a veškerá manipulace s vozíky se děla ručně či koňmi, přesto stojí za zmínku. Prvním takovým systémem a zároveň nejrozsáhlejším byly úzké koleje o rozchodu 600 mm propojující hned několik lomů na návrší zvaném Chrást. Místní ložisko méně kvalitního vápence těženého už v 19.století se využívalo zejména ke stavebním účelům. Těžba v těchto lomech ustala v době hospodářské krize ve třicátých letech. Kromě tohoto systému se na Chrástu nalézal ještě provozně oddělený lom těžený od konce 19.století. Těžba tu ustala již před 1.světovou válkou a dnes je lom samotný a jeho blízké okolí chráněným územím. I zde bylo pro manipulaci s vytěženým kamenem k dispozici několik desítek metrů úzkých kolejí. Třetí a zároveň poslední lokalitou, kde bylo možné úzké koleje zastihnout je tzv."Strejčkův lom" ležící již na katastrálním území Krčmaně. Otevřen byl na počátku 20.století Františkem Strejčkem a v provozu se udržel až do roku 1962, tou dobou již náležící pod závod Prefa.

První kroky nás zavedou do tzv. Strejčkova lomu. Tento samostatný lom ležící již na katastru obce Krčmaň byl v provozu do roku 1962. Na rozdíl od ostatních grygovských lomů si díky ochrannému statutu zachoval svůj původní ráz. Stále je tu tak možné pozorovat poslední dispozici lomové těžby včetně pozůstatků dopravní technologie.

(18.04.2015)

V roce 2015 bylo na dně lomu stále možné vysledovat někdejší vějířovité kolejiště manipulačních drážek (18.04.2015)

Dosud je také dochována vyvážecí rampa, po které putovaly zde dna lomu naložené vozíky k drtiči, který stál u okraje lomu (18.04.2015)

(18.04.2015)

Další série snímků pochází z lokality Chrast, dnes známé spíše jako Cigánské zmoly. Jde o soustavu bývalých lomů na stavební kámen, kde těžba skončila během hospodářské krize ve třicátých letech. Pozůstatky po kolejových trasách nejsou moc patrné i přes všudypřítomnou hustou vegetaci.

(18.04.2015)

(13.03.2022)

Následující sérií snímků se dostáváme k centrální lokalitě grygovského vápenictví. Tím je někdejší kruhová vápenka města Olomouce a přilehlé lomy. Kruhová pec typu Hoffmann o 16-ti komorách z roku 1872 je přes minimum pozdějších úprav zachována takřka v originálním stavu. To stejné ovšem nelze říci o okolních lomech, které bezezbytku prošly rekultivačními úpravami.

Kruhová pec vápenky od jihu. Prostor v popředí je místem, kde se původně nalézal jeden z několika lomů v bezprostřední blízkosti vápenky. Dnes bezezbytku zavezen a srovnán s okolním terénem (13.03.2022)

Celkový pohled na grygovskou kruhovou vápenku od jihu (13.03.2022)

Ze západní strany se nachází přístup do prvního podlaží vápenky, kudy se do pece zaváželo ve vozících palivo - uhlí (13.03.2022)

(18.04.2015)

Zastřešený prostor nad pecí se soustavou přikládacích otvorů (18.04.2015)

Soustavné zatékání vody poškozenou krytinou vedlo ke zborcení části krovu na severní straně objektu (18.04.2015)

(18.04.2015)

Suterén vápenky s vlastní 16-ti komorovou pecí v téměř původním stavu, byť poslední výpal se tu uskutečnil naposledy před padesáti lety (23.06.2010)

Pamětní deska zazděná ve venkovním plášti vápenky (13.03.2022)

Někdejší objekt kovárny stojící naproti "kruhovce" (18.04.2015)

Objekt remízy, dílen a kovárny postavený v padesátých letech (18.04.2015)

(18.04.2015)

Stále tu lze v podlaze nalézt dochované kolejnice (13.03.2022)

(23.06.2010)

(14.01.2023)

Dalším z dochovaných objektů v areálu vápenky je někdejší správní budova s kanceláři a byty (18.04.2015)

(13.03.2022)

Před hlavním vstupem je v části původní dlažby zachováno krátké kolejové pole u někdejší mostní kolejové váhy, která se do dnešních dnů již nedochovala (13.03.2022)

Areál vápenky z pohledu od bývalých lomů č.2 a 3 (18.04.2015)

Cesta vedoucí do prostoru bývalých lomů č.2 a 3. Zleva mezi mladými stromky směrem k fotografovi přicházela kolej, kterou se dováželo uhlí do pece. Část trasy tu lze dosud vysledovat, včetně kolejových pozůstatků (18.04.2015)

Na trase se nacházela jedna krátká kusá kolej končící u objektu vápenky. Dochovanou výhybku tu bylo možné spatřit ještě na jaře roku 2010 (18.04.2015)

Členové Rajnochovické lesní železnice při její demontáži. Dnes je umístěna v kolejišti RLŽ a znovu slouží kolejovému provozu (snímek RLŽ květen 2010)

Za výhybkou je dochována svažující se pláň traťového tělesa (18.04.2015)

Na jejímž konci se přimkla do páteřní tratě grygovské vápenky. Ta procházela po pravé straně cesty, přimkla se ke správní budově, kde se nacházela váha a pokračovala dále k objektu pece, dílen a remízy lokomotiv (18.04.2015)

Zaasfaltovaná kolej směřující do prostoru bývalé remízy lokomotiv z roku 1942 (18.04.2015)

Zmiňovaná dvoukolejná remíza využívaná jako garáž stála ještě na podzim roku 1998. Nízký objekt s dvojicí vrat v popředí (06.11.1998)

V souběhu se silnicí Vsisko - Grygov je v přilehlém lesním porostu patrná trasa drážky z vápenky do lomů E a F. Tento úsek převzala grygovská vápenka od cementárny po roce 1932 a začlenila ho do svého systému (18.04.2015)

(18.04.2015)

V některých místech lze dosud vysledovat dolíky po pražcích (18.04.2015)

Na okraji zástavby Grygova bylo těleso odtěženo při stavbě nové silniční komunikace (18.04.2015)

Na úrovni závodu Prefa je na neudržovaném pozemku částečně dochován objekt bývalé váhy (15.01.2022)

Dochované kolejnice v komunikaci Grygov - Majetín mezi závodem Prefy a prostorem bývalých lomů E a F (13.03.2022)

(13.03.2022)

Lomy E a F před zavezením navážkou ... (1996)

A po ukončení rekultivace. Dno lomu je tak dnes nejméně o 5 metrů výše oproti původnímu stavu, díky čemuž zmizely jakékoliv pozůstatky (13.03.2022)

Rozsah a velikost navážky dokládá tento snímek pořízený z prostoru někdejšího lomu č.5. Objem dovezeného materiálu smazal výškový rozdíl někdejšího lomu F a lomu č.5 a dostal je na stejnou úroveň. Komín v pozadí náleží závodu Prefa (13.03.2022)

Má první návštěva grygovských lomů spojená s objevováním pozůstatků úzkých kolejí. Soustava čtyř výhybek tvořící malé "nádražíčko" na dně lomu č.5 (1996)

(1996)

O dva roky později lze vidět, že zmizely snáze demontovatelné části - jazyky. To byl ovšem jen předvoj toho, co následovalo o pouhý rok později (06.05.1998)

(06.05.1998)

Jediný přestavník výhybky, který v Grygově přežíval ještě v roce 1997

Rok 1999. Jedna z výhybek z "nádražíčka" pohozená volně v lomu (22.07.1999)

Dnes je prostor "nádražíčka" změněn k nepoznání. I tento prostor překryla silná vrstva navážky (13.03.2022)

(13.03.2022)

Lom č.5 ústil do vápenky sevřeným skalním zářezem. V roce 1996 byla trasa drážky ještě velmi dobře patrná při levém okraji zářezu ve formě souvislé řady pražců. Úpravy, které tu po roce 2000 vznikly v souvislosti s plánovaným vznikem sportovního areálu s golfovým hřištěm však nenechaly kámen na kameni (13.03.2022)

Následující série snímků nás přenese na trasu dráhy někdejší cementárny Hrůza a Rosenberg, která zanikla po roce 1932. Naše putovaní povede od grygovské vápenky přes Vsisko do Olomouce.

Stojíme na úrovni grygovské vápenky, na silnici spojující Grygov se Vsiskem. Bývala trať přicházející od lomů E a F patřící v té době cementárně se v tomto místě odkláněla vlevo do polí a směřovala k soustavě těžených lomů A, B, C a D (14.01.2023)

(14.01.2023)

Neosazený pás pole téměř v ose bývalého tělesa dráhy. Dnes bezezbytku rozoraného. Na horizontu za pásem stromů je patrné umělé návrší vzniklé dlouhodobým ukládáním odpadů v místech bývalých lomů. (14.01.2023)

Za lomy vedla dráha po pravé straně cesty směrem na Vsisko (14.01.2023)

(14.01.2023)

Jediná dochovaná stavba na trati je tento betonový mostek přes tok Týnečky u Vsiska (13.03.2022)

(13.03.2022)

Mezi Vsiskem a Holicí traťové těleso zmizelo pod tělesem starého úseku silnice I/55 (14.01.2023)

Na úrovni dnešního distribučního skladu Kaufland se bývalé těleso odklání v souběhu se Starou Přerovskou (14.01.2023)

(14.01.2023)

Průchod Holicí ulicí Týnecká (14.01.2023)

(14.01.2023)

Dráha dnešní ulici Rolsberskou opouštěla na úrovni ulice Na Výsluní a lomila se ostře vlevo na dnešní ulici Sladkovského, kde vstupovala do areálu cementárny (14.01.2023)