Další zaniklé přeshraniční spojení nás zavede na jižní Moravu, konkrétně do Hevlína. Tento bývalý železniční přechod patří k těm mediálně známějším. Trať vybudovala Rakouská společnost státní dráhy (StEG) jako součást hlavní trati Vídeň - Brno s cílem konkurovat spojení vybudovaném Severní dráhou císaře Ferdinanda (KFNB) přes Břeclav. Dráze byl přikládán velký význam o čemž svědčil fakt, že celá trať byla stavěna jako dvoukolejná, ovšem k položení druhé koleje nikdy nedošlo. Slavnostní zahájení provozu se uskutečnilo 24.11.1870. Na trati panoval od samého počátku silný osobní i nákladní provoz. Byly tu trasovány rychlíky i dálkové osobní vlaky Vídeň - Brno. Trať byla zestátněna v roce 1908, státní dráhy převzaly provoz k 31.7.1909. Hevlín měl po dlouhou dobu jen zastávku. Teprve v roce 1910 byla původní zastávka rozšířena na stanici. Roku 1918 po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku samostatného Československa přetnula trať mezi Hevlínem a Laa nová státní hranice. Nově vzniklý hraniční přechod měl pro dráhu negativní dopad. Význam tratě postupně začal upadat ve prospěch sklonově i směrově výhodnější trasy do Vídně přes Břeclav. Ve válečných létech 1938-1945 bylo zdejší území přičleněno k německé říši. Ke konci války ustupující německá armáda zničila mosty přes Dyji a Mlýnskou strouhu, náložemi poničila trať. Při bojích byla také takřka zničena hevlínská stanice. I přes značné poškození byla trať provizorně opravena a zprovozněna ke dni 30.6.1946. Poškozené mosty byly nahrazeny provizorii. Pravidelný provoz se však už ale neobnovil. Nejprve pro nezájem z rakouské strany. Po roce 1948 pak jakékoliv snahy o obnovu utnul vznik železné opony. Provizorní mosty byly v 50.letech odstraněny. Po roce 1989, kdy padla železná opona se snahy o obnovu spojení začaly opět objevovat, ale k realizaci dosud nedošlo a opuštěné těleso mezi Hevlínem a Laa zeje prázdnotou. Zatímco na rakouské straně byla navazující trať na Vídeň kompletně rekonstruována, modernizována, elektrifikována a probíhá tu čilý provoz. Na naší straně měla doprava sestupnou tendenci, která vyústila v zastavení osobní dopravy v roce 2010. O deset let později (2020) trať přešla do majetku obce Hevlín a na podzim téhož roku přešla do kategorie místní dráha. Pořádány tu jsou občasné jízdy zvláštních vlaků a chystá se provoz šlapacích drezín. Jaký bude další vývoj této zajímavé dráhy ukáže čas ...
Cestu po bývalé trati zahájíme v Hevlíně. Zdejší stanice až na vyjímky zeje podstatnou část roku prázdnotou. Pravidelná osobní doprava tu byla zastavena v roce 2010
Pohled od nástupiště směrem na Laa
Na zhlaví se na železničním přejezdu do dnešních dnů dochovaly staré mechanické závory. Přilehlý strážní domek prochází momentálně rekonstrukcí
U přejezdu se nachází tento kilometrovník, který svojí hodnotou 85.7 odkazuje na vzdálenost od Vídně
Za přejezdem pokračuje kolej ještě cca 50 metrů
Kolej pak definitivně končí zarážedlem v km 85.585
.
Prakticky hned za zarážedlem je část náspu odstraněna v místě, kde procházela linie ostnatých drátů tzv. Železné opony
Dnes tudy v linii bývalého ostře střeženého hraničního pásma prochází hojně využívaná cyklostezka
O kousek dále se nachází zbytky prvního pěti-pólového inundačního mostu. Lépe řečeno jedna z jeho cihlových opěr obložených kamennými kvádry
.
Z pilířů a druhé opěry se dochovaly jen fragmenty
Dále pokračuje těleso po vysokém náspu
Dochovaná patka bývalého vjezdového návěstidla. Na svém místě stálo i s ramenem a clonkovým výtahem ještě v roce 2005
(05.02.2005)
(05.02.2005)
O kousek dál se nacházel tří-pólový příhradový ocelový most přes koryto řeky Dyje
.
Dochovaný pilíř mostu na hevlínském břehu. Ten na straně k Laa byl odstraněn
Hevlínská opěra mostu přes Dyji. Její zvláštností jsou přistavěné pevnůstky pohraničního opevnění z roku 1937 po obou bocích opěry s pohledovou úpravou imitující kamenné zdivo
.
Pohled k Hevlínu z druhého břehu řeky
.
Druhá opěra mostu na straně k Laa
A ještě jeden pohled na tentýž most přímo z drážního tělesa
Místo, kde se nacházel dvou-pólový inundační příhradový most ležící v kilometrické poloze 85.074
Zbytky jedné z opěr
.
.
Na tělese lze nalézt kromě dochovaného štěrkového lože také zbytky pražců s podkladnicemi ...
... nebo drátovodné sloupky
Km 84.779 a další z inundačních mostů. Tento byl tvořen dvěma poli. Dnes lze po něm nalézt pozůstatky cihlových opěr
.
Drátovodná trasa k někdejší mechanické předvěsti vjezdového návěstidla
Základ pákového dotahovače hevlínské předvěsti od Laa
Jedno z lépe průchozích částí tělesa se nalézá u bývalé mechanické předvěsti
Z té se do dnešních dnů zachoval pouze její základ a předvěstní štít. Samotná předvěst tu od zastavení dopravy po druhé světové válce přežívala až někdy do roku 2002 - 2005
.
Jeden z mála dochovaných kilometrovníků na sneseném úseku. Tento s hodnotou 84.5
Opěry jedno pólového inundačního mostu v kilometrické poloze 84.483, který byl později zasypán a nahrazen náspem
.
Násep je dále silně pokryt vegetací a takřka neprůchodný. Na těleso se lze dostat až u státní hranice
Dostáváme se na místo, kde trať překonávala tok staré Dyje pomocí ocelového mostu. Středem toku prochází státní hranice s Rakouskem
Z někdejšího mostu se v terénu nic nedochovalo. Pohled z rakouské strany řeky
Již na rakouském území se dochoval tento kilometrovník s hodnotou 84.0
Odtěžené těleso v místě křížení se silnicí B 46, která tvoří obchvat města Laa an der Thaya
.
Těleso dráhy na rakouské straně částečně využívá účelová komunikace pro příjezd na soukromé pozemky
Po dvou kilometrech opět narážíme na koleje.
Ovšem je tu propastný rozdíl. Zatímco v Hevlíně koleje reznou a zarůstají travou, tu panuje čilý dopravní ruch. Jezdí odtud přímé spoje do Vídně. Asi 500 m dlouhá část někdejší přeshraniční tratě je využívána jako výtažná kolej a odstavují se tu elektrické jednotky mezi výkony
Km 83.6 a dále po kolejích to "zatím nejde"
Diskuze o obnově přeshraničního spojení se vedou dlouho. Jestli se podaří někdy uskutečnit letité plány ukáže až čas ...
.
.
.
Výpravní budova stanice Laa an der Thaya Staatsbf
Text a foto Michal Boček (leden 2024)
Použité zdroje a literatura:
- Zrušené železniční tratě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Miroslav Jelen, Dokořán, 2009)
- Zmizelé koleje, zmizelá nádraží (C Press, 2021)


























































Žádné komentáře:
Okomentovat