Dvě stříbrné linky: Vlečka muničního skladu v Bílku

Oblast jihovýchodně od města Chotěboř vymezená obcemi Bílek - Sobíňov - Slavětín - Střížov byla pro vojenské účely využívána již za první republiky. Na začátku 30.let bylo rozhodnuto v rozlehlém areálu čítajícím na tři kilometry čtvereční vybudovat rozsáhlé muniční sklady. S jejich stavbou bylo započato v roce 1932 a stavebně byly dokončeny v roce 1937. V počátečních měsících však sloužily jen pro hospodářské účely. První munice se ve skladech začala objevovat až v první polovině roku 1938. Pro lepší ochranu skladů, jehož zásoby měly v případě propuknutí války velký strategický význam, bylo v bezprostřední blízkosti areálu postaveno několik pěchotních bunkrů. Z nich šest lze dosud v terénu nalézt. Po Mnichovské dohodě a následné okupaci Československa nacistickými vojáky v březnu 1939, sklady obsadila vojska Wehrmachtu a následně využívali pro svoje účely. Po válce byly sklady pro úschovu munice využívány až do roku 2005 (52.ústřední muniční základna), kdy armáda z areálu odešla a celý prostor byl opuštěn a nevyužit. Naším cílem bude zdejší vojenská vlečka, která areál skladů propojuje s tratí č.238 (Havlíčkův Brod - Pardubice) v přípojné stanici Chotěboř (v km 17,212 výhybkou č.7 do koleje č.4). S výstavbou vlečky bylo započato v roce 1934, do provozu předána 1.5.1942. Vlečka měří necelých 6 km, z nichž 4,2 je mimo areál skladů. Administrativně je vedena jako vlečka č.26 VÚ 3755 Chotěboř - Bílek. Na vlečku je v km 1,6, v místě výhybny a předávkového kolejiště, od roku 1985 napojen areál Agrochemického podniku v Chotěboři (ACHP). V současné době je vlečka sjízdná právě jen po předávací kolejiště u ACHP. Dále k vojenskému areálu je vyloučena a částečně rozebrána. Město Chotěboř dlouhodobě usiluje o převod vlečky do svého majetku s cílem přeměnit ji na cyklistickou stezku, k čemuž dosud skrz legislativu a nevyjasněnou budoucnost areálu nedošlo. Domovem na vlečce byla v posledních létech provozu skladů lokomotiva T466.2522 (742.522-6), dnes provozovaná u společnosti IDS Cargo a.s.

Zaústění vlečky do brodského zhlaví stanice Chotěboř

Bezprostředně za stanicí začíná těleso stoupat v souběhu s průmyslovou zástavbou

Mine chotěbořské rašeliniště

A v kilometru 1,6 vchází do výhybny (předávkového kolejiště) do kterého je zaústěna dosud funkční a obsluhovaná vlečka ACHP

Opačné zhlaví na straně skladů

Bezprostředně za výhybnou je pokračování směrem k voj.skladům přerušeno ocelovým zarážedlem

Trasa vlečky dále kříží silniční komunikaci Příjemky - Bílek, kde je oboustranně od přejezdu kolej rozebraná

Km 2,4 za přejezdem Přejímky - Bílek a druhé rozebrané místo ve směru od Chotěboře

Následuje dlouhý přímý úsek na jehož konci vlečka uhýbá vpravo do lesa a obtáčí tak oplocení areálu vojenského prostoru

Prostupnost tělesa vlečky je v některých partiích lesa horší, holt 15 let tu již provoz není

Závěrečný oblouk před vojenským prostorem

Odvratná kolej od výměny C6

Vjezdová brána do areálu muničních skladů. Původně ji tvořila trojice bran vnějšího a vnitřního oplocení a brána elektrického plotu pod napětím. Dnes již bránu vnějšího oplocení odvál čas ...

Až do těchto míst byla vlečka veřejně přístupná. Její pokračování dále do nitra areálu podléhalo nejvyššímu stupni ochrany a zůstávalo dlouhou dobu pro veřejnost zapovězeno.

Samotný areál skladů je poměrně rozlehlý, proto se zaměříme pouze na samotnou vlečku a její trasování, která se skládá z páteřní hlavní tratě a jedné odbočné větve. Ihned za vjezdovou bránou následuje kolejové rozvětvení pomocí výměn C7 a C8. První napojuje remízu lokomotiv a druhá směřuje kolej pod překládací jeřáb a následnou výměnou C9 se vrací do hlavní tratě.

Remíza lokomotiv, tč. prázdná opuštěná

V samém závěru provozu vlečky tu měl domov vojenský stroj T466.2522 (742.522-6), dnes provozovaný pod hlavičkou společnosti IDS Cargo

Objízdná kolej mezi výměnami C8 a C9 u překládkového jeřábu

Samotné překladiště z železničních vagónů na nákladní automobily tvoří zastřešená ocelová konstrukce s "kočkou"

První skladový objekt od vjezdové brány označený číslem 13 obsluhovaný dráhou

Následuje skladový objekt číslo 14

Výměna číslo 10 na začátku výhybny u skladového objektu číslo 16

Zde se také výměnou číslo 11 odklání od páteřní tratě odbočná větev

Dvoukolejná výhybna na páteřní trati, vpravo je patrná odklánějící se větev vlečky

Prostor výhybny si postupně bere příroda zpátky

Skladový objekt číslo 16

Zhlaví výhybny a výměna číslo 12

V opačném pohledu

Kolej pokračuje ještě několik desítek metrů v přímém směru ...

... aby následně končila v zemním valu u silniční komunikace. Toto ukončení ale není původní. Páteřní trať pokračovala dále až na hranici areálu, tedy prakticky na stejnou úroveň jako odbočná větev. Její snesení ale zřejmě proběhlo ještě za provozu skladu.

Stav odbočné větve je v podstatně horším stavu. Obsluha se tu zřejmě v posledních letech již neprováděla. Tato část obsluhovala skladové objekty 23 a 95