Nákladní lanovka vápenky Přerov

Přerovská vápenka byla vystavěna v roce 1854 na pravém břehu řeky Bečvy u ulice Polní v místech dnešního areálu MJM Agro cz. O zbudovaní na svou dobu velmi moderního závodu na výrobu vápna se zasloužili podnikatelé Leopold baron Heydebrand a Lass ze Slezska. Denní produkce vápna dosahovala 200 měřic vápna, což znamenalo 123 hektolitrů vápna za den. V roce 1868 tu byla uvedena do provozu vůbec první kruhová vápenná pec v českých zemích. Od roku 1897 závod vlastnili bratři Weberovi a provozovali ho pod názvem První Olomoucká akciová továrna na stavivo a vápenka. V roce 1917 ji nabídli k odprodeji přerovské akciové společnosti První moravská rolnická továrna akciová na soustředěná hnojiva a lučebniny (dnešní závod Precheza). Vápenka v té době sestávala z jedné kruhové a dvou šachtových pecí. Plné využití všech tří pecí probíhalo hlavně během válečných let, kdy byla zvýšená poptávka po  hnojivovém vápně. Došlo také na částečnou modernizaci a rekonstrukci provozu. Po válce navíc doplněnou o elektrifikaci lomů na Žernavě. Nedostatek nákladních aut v poválečných letech a s tím spojené komplikace se zajištěním kapacitní dopravy vytěženého kamene do vápenky vedly k podnětu k výstavbě nákladní lanové dráhy. Její stavba započala v roce 1946 a v provozu se udržela až do roku 1975. Délka dráhy činila 2150 m, kapacita přepravy kusového vápence činila 37,5 t za hodinu. Od roku 1949 závod spadal pod Moravskoslezské cementárny a vápenice. Poslední větší oprava lanové dráhy proběhla v roce 1969. V provozu se udržela ještě dalších šest let, kdy byl její provoz plně nahrazen dopravou nákladními automobily. Ještě v roce 1976 vápenka patřila k nejvýznamnějším provozům spadajícím pod hranickou cementárnu. Roční produkce činila na 45 tisíc tun vápna, 14 tisíc tun saturovaných vápenců a 38 tisíc tun vápencových štěrků. Drtivá většina vyprodukovaného vápna nacházela uplatnění v hutním průmyslu. Zastaralost provozu a celkově špatný stav šachtových pecí vedl v roce 1984 k zastavení provozu vápenky a vzápětí i k následnému odstranění objektů. 

Památek na soubor provozu přerovské vápenky, lanové dráhy a lomového areálu na Žernavě se mnoho nezachovalo. Zvláště prostor někdejší vápenky byl po celkové asanaci změněn k nepoznaní a nově průmyslově využit. V prostoru lomu se dochovaly fragmenty několika staveb technologického zařízení v podobě drtící linky, násypek a základů dalších objektů. Z dráhy samotné se do dnešních dnů dochoval po trase soubor betonových patek základů nosných stožárů a zbytky ochranných mostů v místě křížení dráhy se silničními komunikacemi. Lom samotný v majetku hranické cementárny je dnes mimo provoz a veřejnosti nepřístupný. Malou část prostoru využívá recyklační dvůr pro zpracování stavebních odpadů.

Trasa lanové dráhy přerovské vápenky zanesená do současné mapy

Na leteckých snímcích z 50.let je trasa lanové dráhy dobře patrná včetně provozních objektů vápenky a zařízení lomu. Dobře jdou rozpoznat ochranné mosty a sítě v místech křížení lanovky se silničními komunikacemi a železniční tratí.

Areál vápenky (zdroj: https://geoportal.gov.cz/)

Areál lomu na Žernavě (zdroj: https://geoportal.gov.cz/)

Dobová fotografie zachycující jeden ze stožárů nákladní lanovky v prostoru vápenky (archiv Rosmus)

Areál někdejší vápenky semknutý železniční tratí a ulicemi Polní a Dluhonská. Dnes zde sídlí areál MJM Agro a.s. a celní úřad

Při nájezdu nad železniční trať ve směru na Ostravu se dochovala patka ochranného mostu lanovky

Pohled z Hejnice. Celá trasa lanové dráhy vedla téměř v přímce s menším zalomením. Z tohoto místa tedy přímo k dvojici elektrárenských komínů vpravo na pozadí

Na Malém Předmostí se objevují první základy nosných stožárů lanové dráhy. Patrná je část zástavby Předmostí a silnice na Rokytnici

Další ze základových patek zhruba na úrovni Olomoucké ulice

Dobře patrná souvislá linie základů 

.

V ose někdejší lanovky v nedávné době vzniklo mnoho objektů a přeložek silnic. Vlevo je již částečně patrné návrší Žernava

Další z mnoha dochovaných patek nosných sloupů

.

.

Pohled od Žernavy směrem k vápence. Tu lze lokalizovat podle dvojice elektrárenských komínů uprostřed  snímků. Komíny vpravo náleží přerovské chemičce Precheza a teplárně

Předposlední patka před vstupem do zalesněné části Žernavy

Ta poslední je ukrytá v pásu náletových dřevin

Za účelovou komunikací vstupujeme do areálu lomu. Jeho úvodní část dnes využívá závod na recyklaci stavebního odpadu

Na prostranství, kde jsou dnes odstaveny vysloužilé hasičské vozy stávala horní nakládací stanice lanovky

Dále k lomu se dochovalo hned několik fragmentů bývalého technologického zařízení - drtiče, násypek a dopravního tunelu

.

.

.

.

.

.

Samotný etážový lom na Žernavě pozvolna zarůstá náletovými dřevinami. Vstup do něj je zakázán

.

.

.

Použitá literatura:

- zpracováno podle článku otištěného v Přerovských listech