Dvě stříbrné linky: Chuchelná - Krzanowice

Hustá železniční síť, která byla postupem let na našem území zbudována předurčovala i napojení na dráhy sousedních států. Příkladem může být náš severní soused - Polsko. Železniční spojení s Polskem bývalo podstatně rozsáhlejší než jak jej známe dnes. V současnosti je naše železniční síť propojena s tou polskou celkem devíti hraničními přechody. V době minulé jich bylo možné napočítat úctyhodných sedmnáct. Rušení v drtivé většině případů poznamenaly válečné události. Ne jinak tomu bylo i v případě přeshraniční tratě Opava - Chuchelná - Krzanowice - Racibórz, která spojovalo Prusko a Rakousko-Uhersko. Přípravné práce na stavbě této dráhy se datují do roku 1888. Samotná výstavba započala v roce 1891 stavbou prvního úseku od odbočky v Studzienna u Racibórze, kde se nová trať napojovala na dráhu Racibórz - Glubcyze. V roce 1895 byl již pro pracovní vlaky sjízdný úsek Studzienna - Krzanowice. Na podzim téhož roku byla dráha stavebně dokončena a 20.10.1895 na ní byl slavnostně zahájen provoz. Hranice mezi Pruskem a Rakouskem probíhala v místě mostu přes řeku Opavu. I když byla trať vystavěna jako vedlejší, její trasování v jinak celkem přívětivém terénu si vyžádalo větší objemy zemních prací a umělých staveb v podobě dlouhých náspů a zářezů. Maximální sklony do 14 %o a poloměry oblouků do 400 metrů. Podle mírové smlouvy ze dne 4.2.1920 připadla oblast Hlučínska Československu. Nově vzniklá statní hranice probíhala nově mezi stanicemi Chuchelná - Krzanowice v km 10,594. Správě ČSD tak nově připadlo více jak 17 km této dráhy a zároveň zajištění provozu na hlučínských tratích. Vyjímku tvořil úsek Kravaře ve Slezsku - Chuchelná, na kterém i nadále provoz zajišťovali DR. K převzetí provozu pod ČSD došlo až 1.9.1921. Pod správu DR se námi popisovaná trať a tratě hlučínska navrátili v říjnu 1938 po Mnichovské dohodě a odstoupení pohraničí včetně Hlučínska. Tento stav setrval až do dubna 1945, kdy bylo celé Hlučínsko osvobozeno. Válečnými událostmi poničená infrastruktura byla postupně obnovena a došlo k obnovení provozu, ovšem již pouze v rámci území Československa. Přeshraniční provoz již obnoven nebyl a kolejový svršek byl velmi záhy snesen. Na české straně byla doprava zachována a funguje do současnosti. Na polské straně byla osobní doprava v režii PKP do zastávky Krzanowice Poludnowie udržována do roku 1993. Dnes je trať na polské straně bez jakékoliv dopravy a pro četné krádeže kolejového svršku nesjízdná.

Následná galerie zachycuje stav úseku od odbočné stanice Racibórz Studzienna do Chuchelné k dubnu 2022

Racibórz Studzienna. Odbočná výhybka pro kolej na Krzanowice a Chuchelnou je po odebrání jazyku a zavařena pro přímý směr do Baborowa

Kolejiště a stanice je bez využití a chátrá

Baborowské zhlaví stanice Racibórz Studzienna

Kolej vlevo pokračuje na Krzanowice a Chuchelnou. Pravá kolej pak na Boborów

Na Baborów je trať i nadále pojížděna

Stav dřevěných pražců a rozkradené vybavení výměn neumožňuje žádný provoz

Za souběhem kolej na Krzanowice mizí v husté vegetaci

Začínají se ukazovat první úseky s rozkradeným kolejovým svrškem v řádu několika stovek metrů

Betonové pražce ponechány svému osudu. Asi se nikomu nehodí

Blížíme se k zástavbě obce Wojnowice s daleko viditelnou dominantou obce - kostelem Povýšení kříže svatého

Objevuje se dochované telegrafní vedení. Rozkradené úseky střídá souvislý neporušený svršek ukrytý v náletové vegetaci

Dostáváme se do bývalé zastávky Wojnowice. Ta byla zřízena v roce 1903 a po celou dobu byla jen zastávkou

Dochovalo se nástupiště se zpevněnou hranou z prefabrikátů a osvětlení zastávky

Drážní domek u wojnowické zastávky

Za zastávkou začíná trať klesat do hlubokého zářezu, který překlenuje silniční nadjezd komunikace Wojnowice - Bojanów

Větrníky u Wojnowic

Most přes řeku Psina mezi Wojnowicemi a Krzanowicemi

Za přemostěním následuje rozkradený svršek v řádu stovek metrů. Trasu dráhy tak určuje násep pokrytý náletovou vegetací a nadzemní telegrafní vedení

Přicházíme do bývalé stanice Krzanowice

Kolejové rozvětvení je dosud částečně zachováno

Jedny z mála zachovaných výstražných křížů na polním přejezdu u Krzanowic

Nástupiště a staniční budova v Krzanowicích

Budova je adaptovaná na rodinný dům a je v soukromém vlastnictví

Chuchelenské zhlaví

Ocelový most přes tok Biala Voda

Vysoký násep při okraji Krzanowic

Který následně přechází do hlubokého zářezu.

Zářez překračuje nadjezdem silniční komunikace Krzanowice - Borucin

A vzápětí se ocitáme na bývalé zastávce Krzanowice poludniowe. Zastávka byla do roku 1993 obsluhována osobními vlaky PKP. Dnes je upravena jako jedno ze zastavení místní cyklotrasy, kde prezentuje připomínku někdejšího železničního spojení v autentickém prostředí pomocí informačních panelů

Kolejový svršek dále pokračuje kolem někdejšího nástupiště

A končí šturcem

Dále již vede jen osamocený vysoký násep, zbavený kolejí nedlouho po II.světové válce

Vzdalující se zástavba Krzanowic

Chuchelná na dohled

Někdejší km 10,594 a statní hranice mezi Polskou a Českou republikou

Místy je patrné dochované štěrkové lože

Před Chuchelnou je část náspu odtěžena a materiál byl zřejmě použit na zásyp hlubokého zářezu v místech bývalých silničních nadjezdů

Dochovaná cihlová propust v náspu nad bezejmenným potokem

Začátek hlubokého zářezu v Chuchelné

Ten je ve dvou místech přerušen valem, po kterém překonávají bývalý zářez silniční komunikace. První se nacházel v kilometru 11,215 (byl poškozen ustupující německou armádou), druhý pak v km 11,312 (ještě v 80.letech minulého století existoval)