V druhé polovině 19.století nastal intenzivní rozvoj cukrovarnictví. Vznikla spousta nových cukrovarů. V námi sledované oblasti to byly závody v Hodoníně, Rohatci, Uherském Ostrohu či Bzenci. Nás bude zajímat posledně jmenovaný. Bzenecký cukrovar byl postaven roku 1847 čtyřmi společníky sdružených okolo brněnského lékárníka Fridricha Kurzweilu. V roce 1876 cukrovar kupuje majitel veselského panství hrabě Viktor Chorinský. Zásobování řepou z vlastního panství však představovalo problém s dopravou povozy přes podmáčené a často zaplavované území mezi Veselím a bzeneckým cukrovarem. V roce 1879 tyto problémy vyřešila stavba úzkorozchodné dráhy. Její výstavba probíhala na etapy a postupně spojila předměstí Veselí s 9 km vzdáleným bzeneckým cukrovarem. Dráha o rozchodu 790 mm s animálním provozem, kdy vozy tahal pár tažných volů, poskytla levné a na počasí nezávislé dopravní spojení. Dva roky na to prošla dráha úpravami a byl zahájen lokomotivní provoz s parními lokomotivami. Minimální poloměr oblouku činil 30 m, největší povolená rychlost byla stanovena na 21 km/h, maximální sklon 16 promile. Lokomotivní depo a dílny byly zpočátku umístěny v těsné blízkosti zámku ve Veselí, později se přestěhovaly do prostoru zvaného Salajka. Roku 1882 hrabě Chorinský cukrovar prodal majiteli rohatského cukrovaru - Rudolfu Auspitzovi. Původní dřevěný most přes řeku Moravu ve Veselí nahradil v roce 1911 nový ocelový, vyrobený vídeňskou firmou Tedloff & Dittrich. Na nákladiště ve Veselí v místě zvaném Lány se svážela řepa povozy z Veselí, Zarazic, Vnorov, Lideřovic, Kozojídek, Milokoště a Žeravin. V roce 1917 došlo k výraznému prodloužení dráhy. Byla postavená nová trať o délce 8 km z Veselí do hospodářského dvora Tasov. Tím se celková délka kolejí úzkokolejky rozšířila takřka na 16 km. Na nové trati, kromě koncové stanice v Tasově vznikly dvě nová nákladiště - Radošov a Rybník. Nakládaná řepa pocházela z polí u Tasova, Hroznové Lhoty, Kuželova, Hrubé Vrbky, Malé Vrbky a Kněždubu. V provozu sloužily celkem čtyři parní lokomotivy. Vozový park tvořily dvouosé a čtyřosé otevřené nákladní vozy, dva vozy služební, několik drezín a také salónní osobní vozy. Čtveřice osobních vozů sloužila dopravě panstva a jejich hostů jednak pro cesty na nádraží do Písku, či na vyjížďky při oblíbených honech. K tomuto účelu sloužila slepá kolej vedoucí kolem jižního křídla zámku, končící přímo pod zámeckým balkónem, kde bylo zbudováno nástupiště. Dráha sloužila svému účelu do konce roku 1944. V dubnu 1945 byla vážně poškozena ustupující německou armádou. Vážné poškození svršku, zvláště pak trojice mostů bylo předznamenáním konce dráhy. Ten nastal 1.11.1946, kdy bylo veškeré zařízení dráhy včetně kolejí prodáno firmě ing. Bohuslava Krýsy v Ostravě.
I přes celkem rovinatý ráz krajiny v okolí Veselí nad Moravou se po dráze do dnešních dnů zachovalo celkem dost pozůstatků v podobě vysokých náspů a dochovaných propustků. Jedním z nejvýznamnějším je především ocelový most přes řeku Moravu v zámeckém parku. Části tělesa využívá naučná stezka a síť turistického značení.
Objekty někdejšího bzeneckého cukrovaru. Výroba cukru tu byla ukončena v roce 1949
.
V těsném sousedství areálu bývalého cukrovaru dráha procházela klenutým podjezdem pod železniční tratí Břeclav - Přerov
Pohledu na podjezd pod tratí z tělesa ve směru od Veselí dnes cloní objekt nového rodinného domu
Někdejší drážní těleso využívá lesní cesta
Opouští jej až v místě zvaném "Vypálenky" v sousedství bývalého strážního domku, přestavěného na rodinným dům
Dále těleso tvoří vegatací silně zarostlý násep místy stěží prostupný
V místě křížení s tokem Smraďavka jsou v těsné blízkosti novodobé stavědlové hráze zachovány zbytky dřevěného mostku v ose drážního tělesa.
.
Vysoký násep pokračuje dále k odlehčovacími kanálu Nová Morava
.
Chybějící přemostění je třeba obejít po nedalekém silničním mostu ležícím proti proudu kanálu
.
Na druhé straně kanálu těleso využívá pěší stezka se značenou naučnou stezkou (násep ubíhající vpravo)
.
.
Jeden z informačních panelů naučné stezky je zaměřený právě na bývalou úzkorozchodnou trať. Jeho umístění je v místě někdejší hájenky na Bukové
Dostáváme se ke stavidlu a dochovaným opěrám bývalého mostku přes bývalé moravní rameno Buková
.
.
.
.
.
Těleso dále mizí v husté vegetaci a nedaleko od tohoto místa je rozoráno a přehrazeno oplocením vodního zdroje.
Další z informačních panelů naučné stezky stojí v lokalitě na Hatích
Posed zbudovaný přímo na náspu úzké
Most přes meliorační kanál
Těleso dráhy působí v krajině jako souvislý pás neudržované zeleně
Další ze stavidlových přemostění
.
V lokalitě Příkopy je v ose drážního tělesa zbudován velkokapacitní seník
U fotbalového stadionu na předměstí Veselí se na těleso bývalé dráhy přimyká účelová silniční komunikace
Tu vzápětí střídá cyklostezka
Již na dohled od veselského zámku se dostáváme ke křížení tělesa (dnes cyklistické stezky) s Baťovým kanálem. Zde se svého času nacházela zajímavá technická stavba v podobě zdvíhacího železničního mostu. Zdvižení mostovky umožňovalo proplouvání nákladních lodí na zdejším plavebním kanálu. Existenci unikátního mostu bohužel ukončila ustupující německá armáda v roce 1945
V jeho ose je dnes novodobý most pro cyklostezku.
Před zámkem se těleso dráhy stáčelo vpravo do zámeckého parku v ose dnešní obslužné komunikace
Vstup dráhy do zámeckého parku. Zde se koleje dělily. Vlevo směřovaly do bývalého depa a dílen a také tudy vedla kusá kolej k nástupišti pod balkon jižního křídla zámecké budovy. Kolej vpravo minula po pravé straně kapličku a vysokým náspem prošla areálem parku a pokračovala přes veselské nákladiště na Lánech dále až do Tasova
Kolej k nástupišti obtáčela budovu vlevo. V těchto místech stávala remíza lokomotiv a dílny pro opravy vozů.
.
Nástupiště pro osobní vozy bylo přímo pod zámeckým balkónem
Od zámku se přesuneme na páteřní trať vedoucí k veselskému nákladišti
Ta prochází napříč zámeckým parkem po vysokém náspu
.
Cihlový zděný propustek v zámeckém parku
Nejvýraznější stavba a pamětník bývalé dráhy je nýtovaný ocelový most přes řeku Moravu. Mostní stavba z roku 1911 je výrobkem vídeňské firmy Teudloff & Dittrich. Dnes převádí přes tok řeky stezku pro pěší
.
.
Za parkem dráha procházela dnešní ulicí Lány, kde se nacházelo hlavní nákladiště dráhy s několika kolejemi, váhou ...
Na konci lánské ulice se dráha ostře lomila vlevo, kde se přimkla k obvodu železniční stanice.
Podjezdem pod železniční stanicí dráha pokračovala dnešní ulicí Kollárova.
A v souběhu se silnicí na Kozojídky pokračovala směrem na Tasov, od níž se vzápětí odklonila vlevo do polí směrem k Veselskému rybníku
Místo, kde se nacházelo nákladiště Rybník. Dnes je tu polní cesta
V partiích u Kozojídek se v polích dochoval několik set metrů dlouhý násep. Dnes po něm vede modře značená turistická stezka.
.
.
Na jeho konci je těleso opět rozoráno a objevuje se jako silně zarostlé v remízku pod Radošovem
Pokračování tělesa dále k nákladišti Tasov nebylo sledováno. Buď došlo k jeho rozorání či přeměně na polní cesty bez výraznějších pozůstatků.
Foto březen 2022
Použitá literatura a zdroje:
- https://www.veselihistoricke.cz/uzkokolejka
- http://www.starybzenec.cz/zeleznice/



























































Žádné komentáře:
Okomentovat