Plavecký Mikuláš - Jablonica

Úprava hranic po vídeňské arbitráži v roce 1938 měla za následek rozsáhlé narušení železniční sítě, kdy rázem za hranicemi zůstalo téměř 930 km tratí. Došlo ke komplikacím v zásobování a ztížilo se cestování. Spojení Bratislavy se severní a východní částí státu bylo možné pouze tratí přes Leopoldov. Takto ochromená síť si žádala rychlé řešení a nápravu. Ta spočívala ve zkapacitnění současných tratí o doplnění druhé koleje a výstavbu zcela nových tratí. Jedno z nových projektovaných spojení byla trasa Bratislava - Zohor - Plavecký Mikuláš - Jablonica - Brezová pod Bradlom - Myjava - Nové Mesto nad Váhom. Nová trať by využívala z části již existující tratě s jejich vzájemným propojením. Stávající trať ze Zohoru do Plaveckého Mikuláše by byla prodloužena do stanice Jablonica, kde by navázala na existují trať do Brezové pod Bradlom. Odkud by ve formě novostavby pokračovala do Myjavy. Kroku od plánů k realizaci se nakonec dočkala pouze první část projektu - z Plaveckého Mikuláše do Jablonice. Se stavbou 14 km dlouhého úseku se započalo 12.10.1943. Budovaná trať byla projektována s parametry hlavní tratě. Tj. pro rychlost 100 km/h, minimálním poloměrem oblouku 600 m, maximálním sklonem 7%° a bez úrovňových křížení s pozemními komunikacemi. Na nové trati měly být zřízeny dvě zastávky s nákladištěm - Plavecký Peter, Cérová-Lieskové a jedna stanice - Prievaly. Pro mimoúrovňové křížení s komunikacemi a vodní toky bylo naplánováno celkem 16 mostů, 14 propustků a 3 silniční nadjezdy. Počátek nové dráhy se nacházel v km 0,115 za stanicí Plavecký Mikuláš a konec v km 14,1 v připojení na zhlaví do stanice Jablonica. Celá nová trať měla být dokončena a uvedena do provozu v roce 1947. Do konce války se stihlo dokončit na 40% zemního tělesa a umělých staveb. Po válce se sice od 14.6.1945 ve výstavbě pokračovalo, ale po rozhodnutí Ministerstva Národní obrany z roku 1947 byly pro strategickou nevýznamnost pro obranu státu veškeré práce k 30.4.1949 ukončeny. Navazující část z Brezové pod Bradlom do Myjavy byla projektově připravena až po válce, s cílem stavbu zahájit v roce 1946, k čemuž už nedošlo pro stejné důvody jako na rozestavěné části z Plaveckého Mikuláše do Jablonice. 

Rozestavěné těleso dráhy je i s více než sedmdesátiletým odstupem od ukončení prací v krajině stále velmi dobře zachováno. O jeho využití a dostavbě se krátce uvažovalo v rámci výstavby cementárny v Rohožníku v 70.letech 20.století. Nová trať by umožnila dopravu cementu alternativní trasou mimo Bratislavu. Zůstalo ovšem jen u úvah a případná dostavba se v dnešních podmínkách jeví již jako hodně nepravděpodobná. Navíc úsek od Rohožníku po Plavecké Podhradie je prakticky bez dopravy a dále do Plaveckého Mikuláše je trať pro špatný technický stav zcela nesjízdná. 

.

Výpravní budova stanice Plavecký Mikuláš

Ze strany kolejiště. Pravidelná osobní doprava je tu od roku 2003 zastavena, poslední vlak se tu ukázal zřejmě v roce 2008

Koncový úsek tratě č.112 mezi stanicemi Plavecké Pohradie a Plavecký Mikuláš je dlouhodobě nesjízdný pro špatný stav svršku. Vzrostlá vegetace už neumožňuje ani kontrolní jízdy

Km 35,1 od Zohoru

Opuštěná a silně zdevastovaná výtopna ve stanici Plavecký Mikuláš

.

Nejvzdálenější trávou zarostlá kolej na kusém zhlaví stanice. Dále již navazuje rozestavěné těleso pokračování do Jablonice

Prakticky v celém sledovaném úseku se jedná o trasování na nevysokém náspu s mimoúrovňovým křížením komunikací a vodních toků

První most za stanicí Plavecký Mikuláš. Těleso tu podchází polní cesta

Následuje mostek nad vodotečí

Mostek nad polní cestou a potokem Libuša

Křížení tělesa s polní cestou u Nového Dvora. Nízká podjezdná výška mostu pro zemědělské stroje byla vyřešena odtěžením části náspu v jeho sousedství

Pohled z opačné strany

Další přemostění, tentokrát potoku Smrekovec

Prostor plánované zastávky a nákladiště Plavecký Peter

Těleso se v krajině pod Malými Karpaty jeví jako souvislý pás neudržované vegetace

Mostek přes tok Hrudky u Dolných Mlýnů. Navazující násep byl v místě křížení s účelovou komunikací odtěžen

Za mostkem těleso obtáčí zástavbu obce Plavecký Peter táhlým pravotočivým obloukem

.

Přemostění polní cesty

Následované mostkem nad potokem Chotár. Tento mostek je zvláštní tím, že nemá dokončený násyp náspu ani z jedné strany. Je tak možné nerušeně obdivovat řešení opěry ze strany, která je jinak divákovi vždy zapovězena 

Táhnoucí se traťové těleso v polích u Prieval

Mostek nad vodotečí u Dolných Padielek

Podolky

Rozlehlá pláň plánované stanice Prievaly, která měla mít tři dopravní a jednu manipulační kolej

Za stanicí se nachází tento společný most pro cestu a tok Hlavinského potoka. I v tomto případě byla snížená podjezdná výška pod mostem řešena odtěžením přilehlého náspu a obejití cesty mimo most

Silně zarostlé těleso mezi Prievaly a Languvky

Most nad polní cestou v místě zvaném Za vrbím

Kamenná propust zakrytá stožárem staré trafostanice využité druhotně jako posed

Násep u Languvky

Mohutná kamenná oblouková propust u Languvky

Přemostění polní cesty k hájovně Rudava

Před Cerovou je násep celkem čistý a vede po něm málo využívaná cesta

.

Další z mostů. Tento v lokalitě Rúbanice - Podvčelínske spojující polní pozemky

A na tělese ...

Propust u Cerové

Prostor plánované zastávky a nákladiště Cerová-Lieskové

Mostek nad vodotečí na konci pláně

Podpěry plánovaného a nedokončeného silničního nadjezdu u Cerové

Násep za Cerovou s patrnou hradní zříceninou Korlátka na pozadí

Přemostění vodoteče v lokalitě Dolný Húšek

Další v lokalitě Paseky nad Čiernym potokem

Násep se začíná pravotočivým obloukem stáčet k Jablonici. Vlevo je již patrná trať od Senice

.

Senické zhlaví stanice Jablonica. Plánovaná trať od Plaveckého Mikuláše měla přicházet z pravé strany v místě vzrostlého stromu

Opačným pohledem je dobře patrný přicházející zarostlý násep od Cerové

Kamenný propustek již na úrovni zhlaví jablonické stanice

Betonový ...

A ocitáme se ve stanici Jablonica. Dále měla alternativní trasa využívat Brezovskou lokálku a pokračovat novostavbou na Myjavu. Práce na tomto úseku se ovšem nikdy nezačaly a zůstalo jen u projektových plánů

Text a foto Michal Boček (duben 2022)

Použitá literatura: 

- Dejiny železníc na území Slovenska (ŽSR, 2013)

- webové stránky