Dvě stříbrné linky: Vlečka na Orlík

Přehrada Orlík je naším největším vodním dílem. Její 91 m vysoká hráz zadržuje na toku Vltavy jezero o objemu 716,5 mil.m3 vody. Hlavním posláním je především výroba elektrické energie, nadlepšení průtoků na spodní části Vltavy a Labe, ochrana Prahy před velkou vodou. Slouží však také rekreaci, vodním sportům a sportovnímu rybaření. Se stavbou přehrady se započalo 1.10.1954. Problém ovšem vyvstal s dopravou obrovského množství stavebního materiálu potřebného na stavbu hráze, jejíž staveniště se nacházelo v těžce přístupném místě daleko od vhodných dopravních komunikací. Nejbližším místem pro překládku materiálu z železničních vozů do nákladních automobilů se nacházelo na trati ze Zdic do Protivína ve stanici Milín. Zřízené překladiště o dvou kolejích a návazná automobilová doprava na staveniště ovšem kapacitně naprosto nepostačovala. Proto projektanti přistoupili v letech 1956-1957 k vypracování projektu na stavbu železniční vlečky ze stanice Tochovice přímo do prostoru nad budoucí hrází VD Orlík. 16 km dlouhá vlečka měla svůj počátek ve stanici Tochovice, kde došlo k rozšíření stanice a vybudování zázemí vlečky v podobě depa a dílen. Pro zkapacitnění dopravy a možnosti míjení souprav byla v kilometrické poloze 7,9-8,5 zřízena výhybna Pečice. V km 13,5-14,4 se nacházelo překladiště Lavičky. Výkladiště Přehrada tvořené tříkolejným kolejištěm leželo v kilometrické poloze 15,3-15,9. Samotný konec vlečky se nacházel v kilometru 16,0008 Trasování vlečky si vynutilo velký podíl zemních prací s budováním četných náspů a zářezů. Maximální sklon dráhy činil 19%, minimální poloměr oblouku byl stanoven na 250 m. Provoz byl zahájen 1.7.1958 Dopravu na sklonově náročné vlečce zajišťovala dvojice parních lokomotiv řady 555.0 z výtopny Zdice. Hlavní přepravní komoditou byl štěrkopísek a cement. Mezi lety 1958 až 1962, kdy probíhala výstavba tížné betonové hráze , bylo po vlečce přepraveno 4857 vlaků o celkové hmotnosti 2 150 000 t. Betonáž hráze byla dokončena v prosinci 1960, samotné dokončení VD Orlík pak v roce 1963. Dostavbou hráze ovšem pozbyla svého významu zbudovaná vlečka, pro kterou najedou nebyla práce. Úsek od překladiště Lavičky po výkladiště Přehrada nebyl dále využíván. Úsek z Tochovic po Lavičky začala od roku 1967 využívat armáda, která v areálu Laviček zřídila sklad nádrží PHM a MTZ (VÚ 1550 Solenice Větrov). Do majetku armády přešel areál i vlečka v roce 1972. Provoz na vlečce zajišťovaly armádní stroje řad T334.0 a T211.0. Depo a udržovací dílny v Tochovicích převzala správa ČSD - mostní obvod Plzeň. Armáda sklady využívala do roku 1992, poté areál přešel do soukromého vlastnictví. Snahy o další využití vlečky v podobě zavedení výletní turistické dopravy k Orlické přehradě ovšem u vlastníka nenašly pochopení a velmi záhy na jaře roku 1997 byla vlečka kompletně snesena.

Putování po vlečce začneme na nádraží v Tochovicích. Přístavba vpravo od budovy sloužila jako zázemí pro vlečku (vozová služba, nákladní pokladna)

Výtopna lokomotiv vlečky Orlík v Tochovicích. Hala v přístavbě je z doby fungovaní mostního závodu ČSD Plzeň

Jediná přeživší kolej z někdejšího předávkového kolejiště.

Příbramské zhlaví. Plocha vpravo porostlá náletem je bývalým předávkovým kolejištěm

Zatímco trať na Příbram se odklání vlevo, vpravo mezi borovicemi opouští obvod stanice Tochovice těleso vlečky na Orlík

Od fyzické likvidace svršku uběhlo již 26 let, což je na stavu tělesa citelně znát

Dochovaná patka mechanického vjezdového návěstidla do Tochovic

Betonová propust nad potokem Modřejka

Upomínka na někdejší vlečku jako stylové odpočívadlo u Podtochovic

Těleso postupně obtáčí zástavbu Podtochovic a přiklání se k Zákosteleckému rybníku

Přemostění Hrádeckého potoka

Mostek zároveň slouží jako stavidlová výpust Zákosteleckého rybníka

Torzo traťové značky

Těleso linoucí se mezi pastvinami nad Hořejany. Výsadou vlečky je silné podmáčení tělesa. Podstatná část je tak hůře průchodná

Kolem tělesa je zachováno velké množství označníků nivelace koleje

Mohutná propust nad Svojšickým potokem

Zářezy v Háji

Násep směřující k přemostění silnice I/4

Most nad silnicí I/4

Hned za mostem je těleso přerušeno stavbou dálnice D4

Dispozice křížení tělesa vlečky s budovanou dálnicí D4

Řez drážním tělesem v pohledu od Laviček

Dále pokračuje dobře průchozí těleso, po kterém vede pěšina

U Zbenic

Prostor bývalé dvoukolejné výhybny Pečice.

Podmáčený a silně zarostlý zářez pod Pečicemi

Retenční nádrž využívající jako hráz násep drážního tělesa

Násep nad obcí Kamenná

Klenutý podjezd v obci Kamenná

Silně zarostlý skalní zářez za Kamennou. V těchto místech se natáčely známé záběry z filmu Zbraně pro Prahu

Zapomenutý pražec ...

Nacházíme se v km 12.7 od Tochovic

Dochovaná patka světelné předvěsti vjezdového návěstidla překladiště Lavičky

Pomalu a jistě se přibližujeme k překladišti Lavičky - turistické rozcestí Pod Jedlovkou

Někdejší objekt výpravčího na pečickém zhlaví překladiště Lavičky

Překladiště Lavičky. Byla zde umístěna dopravna o dvou dopravních kolejích a osmi manipulačních. Ty byly opatřeny bočními nebo čelními rampami. Dále se tu nacházela kolejová váha a portálové jeřáby o nosnostech 40 a 100 tun. Po ukončení výstavby VD areál využívala armáda jako sklad nádrží a MTZ a to až do roku 1992. Dnes zde sídlí soukromé firmy.

Pokračování tělesa za překladištěm směrem k výkladišti Přehrada

Výjezdová brána z areálu na Lavičkách.

Absence jakékoliv cesty po tělese v koncovém úseku vlečky uchovalo patrné stopy po pražcích a to takřka v celém závěrečném úseku

Trubková propust za Lavičkami

Těleso s krásně dochovaným štěrkovým ložem

Skalní zářez před výkladištěm Přehrada

Zhlaví tříkolejného výkladiště Přehrada s dosud patrnými pozůstatky kolejového svršku. Sem putovalo v železničních vozech kamenivo, štěrkopísek a cement

Podjezd pod kolejištěm dopravny (výkladiště) Přehrada. Tudy byla trasována pásová doprava směrem ke staveništi hráze. Samotná hráz VD se odtud nachází jen pár stovek metrů