Dvě stříbrné linky: Krnov

Cyklus zaniklých tratí nás znovu zavede na jedno z někdejších přeshraničních spojení s Polskem. Zavítáme na bývalou trať Krnov - Glubczyce - (Racibórz). Se stavbou nové dráhy se započalo v tehdejším Prusku nejprve úsekem z Racibórzu do Glubczyc, který se zprovoznění dočkal 1.1.1855. Prodloužení dále do Krnova na sebe nechalo čekat až do 25.9.1873, kdy byl na přeshraniční trati zahájen provoz. Ten na trati zajišťovala Královská pruská železniční správa (Koniglich Preussische Eisenbahn-Verwaltung). Hlavní potenciál dráhy byl ve vývozu výrobků místního průmyslu a současně také v dovozu slezského uhlí. Německé dráhy dopravu na trati zajišťovaly i po vzniku Československa, po roce 1938, kdy většina okolního území, podobně jako celé příhraničí připadlo Německu, převzaly provoz i na tratích kolem Krnova. Válečnými událostmi poškozená trať se obnovení provozu dočkala v květnu 1945, kdy sloužila jako trasa pro přesuny vojenských transportů Rudé armády. K obnově přeshraniční dopravy ale pro nezájem nedošlo a trať byla dále vedena pouze v udržovacím režimu pro případné armádní použití. Na polském území se obnovy provozu dočkal úsek ze stanice Glubczyce do zastávky Pietrowice Glubczyckie kam byla provozována osobní doprava. Ta se udržela do 1.6.1970, poté byla ještě znovu obnovena od 29.5.1983 ovšem již po třech měsících byla znovu zastavena a to již definitivně. Nákladní doprava ustala na trati v listopadu 1978, kdy skončily přepravy cukrovky a také kamene z kamenolomu v Braciszówe s nakládkou ve stanici Mokre Glubczycke. Začátkem roku 1993 byla na polské části tratě vykonána komisionální prohlídka tratě, jejímž výsledkem bylo následné úřední zrušení dráhy v kilometrické poloze 38,480 (Glubczyce) - 52,265 státní hranice PL/CZ a snesení kolejí. Trochu delšího života se dočkal úsek na české straně. Existující kolejový svršek až ke státní hranici sloužil jako napojení vlečky místní cihelny a zároveň pro obsluhu nákladiště Mlýnický Dvůr (dřevosklad). Vlečka cihelny zanikla na začátku 70.let a koncový úsek od nákladiště po státní hranici se využíval dále pro odstavování správkových vozů. Tento setrvalý stav trval do začátku milénia. Nejprve došlo v březnu 2000 ke snesení kolejí mezi nákladištěm a státní hranicí. V roce 2003 skončila nakládka v dřevoskladu, což následně v roce 2005 vyústilo ve snesení kolejového svršku i mezi nákladištěm a železničním mostem přes Opavici. Zbývající úsek z krnovské stanice po most zanikl začátkem roku 2009, kdy byl snesen zbývající svršek a rozpálen most do šrotu.

Naši výpravu zahájíme na krnovském nádraží

Současný vzhled opavského zhlaví stanice Krnov. Vlevo přichází trať od Jindřichova ve Slezsku, vpravo pak trať od Opavy. Trať na Glubczyce pak přicházela v přímém směru mezi oběma zmiňovanými, kdy její pozůstatky byly ještě v roce 2009 patrné.

Někdejší kolej na Glubczyce vedla zhruba v ose travnaté cesty

Řeku Opavici překonávala trať, později vlečka pomocí ocelového mostu. Ten zmizel v propadlišti dějin začátkem roku 2009

Protipovodňové úpravy koryta smazaly po něm jakékoliv stopy. Jeho umístění tak dávají tušit jen navazující náspy traťového tělesa na obou březích koryta řeky.

Za řekou pokračuje velmi dobře zachované těleso se štěrkovým ložem a zbytky pražců

Kamenný propustek v blízkosti řeky využívají lidé bez domova

Km 54,4

Ani se nechce věřit, že tu ještě v roce 2003 duněly vlaky se dřevem ...

Lokalita pod Bezručovým vrchem

Zbytky sněhové pokrývky krásně ukazují bývalý kolejový svršek

Km 53.1

Opuštěný prostor někdejšího nákladiště Mlýnický Dvůr, kde dlouhé roky nakládal do železničních vozů místní dřevosklad. Zůstala zachována nakládková rampa a betonový šturc

Betonový mostek ležící na konci nákladiště nad jedním z přítoků potoku Modla

Následuje křížení tělesa dráhy se silnicí Krnov - Pietrowice. Kolejový svršek tu dále ke státní hranici ležel až do roku 2000 a využíval se k odstavování správkových vozů

Jeden z opomenutých telegrafních sloupů

Samotná státní hranice s Polskem prochází středem kamenného mostku v kilometráži 52,265

Na polském území pokračuje zachované těleso se štěrkovým ložem údolím potoka Radynka

Před Pietrowicemi

Bývalá zastávka Pietrowice Glubczyckie. Poslední osobní vlaky tu zavítaly v roce 1983. Dnes jedinou upomínkou na osobní dopravu je dochovaná hrana nástupiště

V souběhu s potokem Radynka těleso směřuje k bývalé stanici Mokre Glubczyckie

Betonový mostek nad výše zmiňovaným potokem

Prostor bývalé stanice Mokre Glubczyckie. Staniční budova byla před časem zbourána

Dochovala se jen dlážděná plocha nákladiště a zbytky sypaných nástupišť

Za stanicí začíná mohutný zářez směřující až do místa s křížením se silnicí č.38

V závěrečné části zářezu se nachází tento kamenný silniční nadjezd. Dnes je nevyužitý, dříve přes trať převáděl silnici na Braciszów. Ta je dnes vedena po přeložce

V pohledu z opačné strany z násypu silnice č.38

Silnice č.38 traťové těleso kříží násypem přes bývalý zářez, který tak rozdělila na dvě samostatné části

Následná část vede po dlouhém náspu

Občas lze nalézt zapomenutý pražec ...

Násep se postupně zvedá vysoko nad okolní terén

Při obci Dobieszów se nachází v náspu tento mohutný klenutý podjezd

Násep pokračuje dále až k bývalé stanici Zopowy Równe

Z ní se do dnešních dnů nezachovalo prakticky nic

Těleso tu částečně využívá účelová cesta

Silně zarostlý zářez u obce Równe

Nad ním se tyčí tento betonový nadjezd převádějící polní cestu

Těleso se v rovinaté krajině line jako had

Snesená ocelová mostovka mostu u Goluszowic

Silně zarostlé a podmáčené těleso před Glubczycemi

Křížení se silnicí Goluszowice - Nowe Goluszowice

Před Glubczycemi na souběhu s tratí od Raclawic Slaskie

Klenutý silniční podjezd pro obě tratě na zhlaví stanice Glubczyce

Někdejší význam stanice je patrný rozsahem a velikostí kolejiště. Bohužel osobní doprava tu skončila v dubnu roku 2000 a nákladní o devět let později. Prostor kolejiště tak začíná spíše připomínat les než bývalou stanici