Další z bývalých přeshraničních tratí kterou navštívíme, nás zavede do Javornického výběžku, konkrétně na bývalou dráhu Velká Kraš - Vidnava - Kalkau - Neisse (dnešní Nysa). Ta vznikla propojením dvou již existujících samostatných tratí. Na českém území v roce 1897 zprovozněné trati Velká Kraš - Vidnava a v někdejším Prusku zbudované dráhy Neisse - Kalkau. Slavnostní zahájení provozu na přeshraničním úseku tzv.Neisser Kreisbahn se uskutečnilo 5.11.1911, provoz na dráze zajišťovala berlínská soukromá společnost Lenz & co. Zprvu na celé dráze, od roku 1923 (nutnost přesedat z německých vlaků do vlaků ČSD) na úseku mezi Nysou a Vidnavou a to až do roku 1945. Dráha o celkové délce 24 km nacházela hlavní využití především v nákladní dopravě. Z vnitrozemí putovaly do tehdejšího Pruska zejména zemědělské produkty, výrobky místního kamenoprůmyslu, vápno, dřevo, opačným směrem dominovalo především dolnoslezské uhlí. V říjnu roku 1938 vlivem záboru pohraničí se celé trať ocitla na německém území. Provoz panoval až do závěru druhé světové války. Tehdy byl při bojích o Nysu v březnu 1945 vyhozen do povětří most přes řeku Vidnávku mezi Vidnavou a stanicí Kalkau. Chybějící most a celkový nezájem o obnovení spojení mezi nově vzniklými územními útvary přispěl k tomu, že obnova přeshraničního spojení se už neuskutečnila. Přeshraniční úsek tak byl snesen. Dráhy tak opět fungovaly samostatně. Zatímco na české straně fungovala osobní doprava z Velké Kraše do Vidnavy až do prosince 2010, v Polsku na trati z Nysy do Kalków Laka zajížděly osobní vlaky naposledy v květnu 1974, nákladní doprava se udržela do roku 1991. Poté byl úsek Kalków Laka - Koperniki administrativně k 17.1.1992 zrušen a vzápětí snesen. Zbývající úsek mezi Nysou a Koperniki se udržel o něco déle, k jeho fyzické likvidaci došlo až během roku 2018. Dochovaná část někdejší Neisser Kreisbahn mezi Velkou Kraší a Vidnavou je po zastavení osobní dopravy zcela bez provozu. Sporadická nákladní doprava, která po ukončení provozu vidnavské šamotky v roce 1991 stála prakticky jen na nahodilých přepravách zemědělských produktů a v posledních letech pak na zásilkách uhlí pro místní uhelné sklady, byla ukončena v lednu 2011 vydáním zákazu nakládky pro tarifní bod Vidnava. Inkriminovaný úsek je od 1.11.2015 trvale ve výluce a pro jakoukoliv dopravu nesjízdný vyjma kontrolních jízd ze strany Správy železnic.
Putování po bývalé dráze zahájíme na vidnavském nádraží. Kolejiště stanice zeje od roku 2010, kdy zde byla zastavená pravidelná osobní doprava prázdnotou a pustne stejně jako staniční budova.
Na štítu výpravní budovy orientovanému k městu je stále dobře patrný původní staniční nápis.
Opuštěný perón ve Vidnavě.
Zhlaví stanice Vidnava v pohledu směrem ke Kalkówu
Současné zakončení dráhy z Velké Kraše se nachází ještě před křížením se silnicí Vidnava - Bernartice. Ještě do roku 2015 tu existoval železniční přejezd s označením P4390 v km poloze 4,568 a trať pokračovala až do kilometrické polohy 4,669
Současné zakončení se nachází v kilometrické poloze 4,585
Km 4.6
Na konci zástavby Vidnavy zároveň končí i veškeré pozůstatky bývalé dráhy. Těleso tu bylo bezezbytku odstraněno
.
Směrem ke státní hranici rozoráno ...
Pozůstatky se objevují až v okolí řeky Vidnávky. Dosud tu lze nalézt obě kamenné opěry někdejšího ocelového mostu.
Opěra ve směru od Vidnavy ...
... a ta na straně od Kalkówa. Právě tento most byl v závěru války vyhozen do povětří a stál za zánikem dráhy. Po válce k jeho obnově již nedošlo a přeshraniční úsek byl pro nezájem na obou stranách hranice zrušen.
Také navazující těleso směrem do polského vnitrozemí je bezezbytku odstraněno a trasování v terénu lze jen tušit.
Pohled od státní hranice směrem k Vidnavě v ose drážního tělesa.
První pozůstatek a začátek souvislého tělesa se objevuje na samé státní hranici. Dosud je tu zachován kamenný mostek a přilehlý násep pohlcený v náletové vegetaci.
Hranice prochází přesně středem mostku na což upozorňuje vytesaný nápis.
Za hranicí v blízkosti obce Laka je násep dosti nekompletní a narušen rozsáhlými jezery po těžbě štěrkopísku.
Plochu štěrkovišť je nutné pro dosud fungující těžební prostor obejít. Na křížení se silnicí Laka - Kalków jsou dosud v místě bývalého železničního přejezdu pod vrstvou asfaltu zachovány kolejnice.
Za přejezdem se nacházela stanice Kalków Laka. Do roku 1974 sem zajížděly ještě osobní vlaky, nákladní se tu podívaly naposledy v roce 1991
Staniční budova Kalków Laka je přestavěna na rodinný dům, ale své drážní rysy si stále uchovává.
Travnatá plocha, dnes coby zahrada rodinného domu, je bývalá kolejová pláň stanice. Pohled směrem k Vidnavě.
Dále už pokračuje dobře dochované drážní těleso se zbytky štěrkového lože sloužící jako účelová místní cesta.
.
.
Objevují se první kilometrovníky. Tento s hodnotou 15
První větší umělá stavba na polském území je most přes říčku Luža.
Původní ocelová mostovka byla v pozdějších letech vyměněna za železobetonovou konstrukci osazenou na původní kamenné opěry.
Těleso dále sleduje okraj lesa. Zachován je spodek se štěrkovým ložem. Na obzoru je patrná zástavba obce Buków
Pohled opačným směrem k Vidnavě se vzdalující se hradbou Rychlebských hor.
.
Další s četných kilometrovníků. Bohužel se špatně čitelnými hodnotami
Ráz krajiny s rozlehlými polními partiemi u Bukówa. Drážní těleso v této krajině dominuje souvislým pásem náletových dřevin.
.
Prostor někdejší stanice Buków Jodlów. Kromě rozšířené pláně pro kolejiště se nezachovalo téměř nic. Staniční budova byla zbourána.
.
.
.
Cihlová propust u Jodlówa v místě vysokého náspu přes potok Kwiatkówka.
.
A samotná propust nad zmíněným potokem.
Následuje zářez, na který navazuje soustava mostů v prostoru mezi Kwiatkówem a Koperniki.
Oba mosty převádějí trať nad místními účelovými komunikacemi. Jsou vystavěny ve stejném stylu a u obou byla původní ocelová konstrukce mostovky nahrazena železobetonovou.
Mezi mosty se nachází vysoký násep a krátký zářez.
.
.
Kolejová pláň nad druhým mostem.
Druhý most se nachází již v těsné blízkosti stanice Koperniki.
.
Z té se podobně jako v Buków Laka nezachovalo téměř nic. Staniční budova zbourána, zůstala pouze zarostlá kolejová pláň po kolejišti a zbytky dlážděného prostoru nákladiště
Celý prostor je silně podmáčený.
Za stanicí v místě křížení se silnicí Koperniki - Siestrzechowice se na přejezdu dochovaly kolejnice zalité v asfaltu.
Betonový sloupek, který nesl dřevěný sloup telegrafního vedení.
Hned za přejezdem se po pravé straně od kolejí nachází dlouhá betonová rampa. Podle map se tu dříve nacházelo překladiště obsluhované úzkorozchodnou dráhou.
Charakter průchodu tělesa dráhy mezi Koperniki a obcí Morów.
U obce Morów se nachází hluboký zářez v jehož polovině se nachází silniční nadjezd.
.
.
U obce Morów se nachází soustava ocelových mostů. Prvním je ocelový příhradový most přes říčku Mora.
Ocelová konstrukce překonává vodní tok, klenutá část pak místní komunikaci.
.
.
.
Na něj navazuje ocelový mostek přes účelovou komunikaci.
.
Těleso je tu kompletně zachováno včetně štěrkového lože.
Inundační oblouková propust.
A v závěru tří pólový ocelový most přes řeku Biala Glucholaska.
.
.
.
V okolí mostu lze nalézt větší množství dřevěných pražců.
Staniční budova Biala Nyska dnes slouží coby rodinný dům. I přes četné stavební úpravy je drážní architektura pruských železnic stále patrná.
Přemostění kanálu za stanicí.
Na křížení se silnicí Biala Nyska - Morów jsou pod vrstvou asfaltu dosud zachovány kolejnice.
.
.
Takřka neporušené drážní těleso se štěrkovým ložem mezi někdejšími železničními přejezdy na Morów a Przelek.
.
Bývalý železniční přejezd na silnici Biala Nyska - Przelek.
Směrem na Podkamien pokračujeme po štěrkovém loži. Nalézt tu lze kilometrovníky, patky telegrafních sloupů či občas pohozený pražec.
.
.
Pomalu se přibližujeme k zastávce Podkamien.
.
.
.
.
Prostor bývalé zastávky Podkamien. Dnes na ni již žádné památky nejsou.
Těleso je dobře průchozí. Kolejový svršek tu ležel ještě v roce 2018, dnes je využíván coby cesta místních starousedlíků
Za zástavbou obce Podkamien se dráha postupně přimyká k hlavní dvoukolejné trati Nysa - Nowy Swietów - Prudnik, jejíž těleso je již patrno v pravé části snímku.
.
Kilometrovník s hodnotou 4.1
.
Opuštěné těleso dráhy z Vidnavy v úrovni světelných předvěstí do Nysy.
Nacházíme se 3.4 km od počátku dráhy. Tolik nám zbývá do nyské stanice
Km 135.8 na původně tříkolejném drážním tělese. V levé části trať na Vidnavu, v pravé hlavní trať na Prudnik
Na dohled máme někdejší zastávku Nysa Przedmiescie, kde se trať z Vidnavy napojovala do hlavní trati. Samotná zastávka skončila se zastavením dopravy do Kalkówa v roce 1974
Za prostorem zastávky se nachází kolejový šturc se zarážedlem oddělující zrušenou a dosud funkční kolej coby pozůstatek bývalé dráhy Nysa - Kalków - Vidnava.
.
.
.
Pohled na kolejovou dispozici na výjezdu z nyské stanice ze silničního nadjezdu. První a druhá kolej zleva tvoří dvoukolejnou trať na Prudnik. Kolej vpravo je pak pozůstatkem dráhy do Vidnavy. Dnes již jen výtažná kolej nákladního obvodu nyského nádraží.
Výpravní budova stanice Nysa po celkové rekonstrukci. Původní staniční budova byla zničena při bombardování města v roce 1945. Nová staniční budova byla slavnostně otevřena v roce 1957, současný vzhled je dílem celkové rekonstrukce ukončené v roce 2023
Text a foto Michal Boček (březen 2024)
Žádné komentáře:
Okomentovat