Dvě stříbrné linky: Vlečka papíren ve Větřní

V roce 1867 koupil podnikatel v papírenství Ignác Spiro někdejší Pečkovský mlýn u Větřní a vybudoval z něj největší papírnu v Rakousku - Uhersku. Pro její provoz však bylo potřeba zajistit adekvátní kapacitní dopravu jak vstupních surovin tak hotových výrobků. Umístění továrny v úzkém Vltavském údolí však mnoho možností neposkytovalo. Řešení se nalezlo v podobě stavby úzkorozchodné tratě z papíren na nádraží do Kájova, kam v roce 1892 dorazila od Českých Budějovic velká dráha. Prvotní projekt byl nakonec přehodnocen ve prospěch stavby normálně rozchodné vlečky, čímž se sledovalo odbourání časově a finančně nákladného překládání vozů z úzké dráhy do vozů normálního rozchodu a naopak. Tato varianta však s sebou přinášela náročné trasování v členitém terénu se sklony dráhy až 46 promile. A to jak z papírny, tak ze stanice Kájov. Aby byl splněn požadavek pro sunutí vozů lokomotivou do kopce, byla nad Kájovem v km 2,4 na vrcholu stoupání zbudována dvoukolejná úvraťová stanice. V 60.letech 20.století kapacitně rozšířena, modernizována a vybavena elektromechanickým zabezpečovacím zařízením se světelnými návěstidly. Vlečka o délce 5,4 km byla uvedena do provozu roku 1896. V 50.-60.letech prodloužena na celkovou hodnotu 8,3 km. Provoz z počátku zajišťovaly v celé délce až do papírny státní dráhy. Později si vozy vlečkové stroje přebíraly již na stanici Úvrať. Mezi léty 1908-1909 bylo kolejiště vlečky v areálu papíren o délce 3 km zatrolejováno a posun s vozy mezi jednotlivými provozy zajišťovaly malé elektrické dvounápravové lokomotivy. Elektrický provoz se udržel až do 60.let 20.století, kdy bylo trolejové vedení sneseno a provoz přešel do dieselové vozby. Na vlečce po jistou dobu (1947-1956) fungovala i osobní zaměstnanecká doprava. Silná intenzita dopravy na vlečce byla spojená také s množstvím lokomotiv ve vlastnictví papíren. Ještě v 90.letech, v období privatizace podniku, figurovaly na seznamu čtyři stroje řady 710 (někdejší řada T334.0), jedna modernizovaná 710 na řadu 711 určené pro posun uvnitř závodu a dvojice lokomotiv řady 740 pro traťovou službu. Po listopadových změnách roku 1989 se papírny podobně jako spousta jiných podniků dostala do finančních problémů. Pokles dopravy na vlečce znamenal zrušení dopravní služby ve stanici Úvrať v květnu 2001 a vlečku tak od Kájova až po předávací koleje uvnitř závodu papíren převzaly České dráhy. Obsluhu uvnitř závodu obstarávala modernizovaná lokomotiva 711.005, zálohovaná rosničkou 710.591, dvojice lokomotiv řady 740 byla jako nepotřebná odprodána. Provoz na vlečce vydržel cca do roku 2010, kdy byl utlumen. Koleje od té doby pohlcuje vegetace, spousta zařízení je po létech chátrání nefunkčních a rozkradených. Budoucnost této zajímavé vlečky, která se svými extrémními sklony a úvraťovým trasováním řadí u nás mezi ty vyjimečné, je tak více než nejistý ...

Putování zahájíme na nádraží v Kájově. Výpravní budovu vzniklou přestavbou původní staniční budovy v 70.letech 20.století už dnes nespatříme. V lednu 2024 byla demolována a nahrazena pouhým přístřeškem

Českokrumlovské zhlaví kájovské stanice po modernizaci v roce 2016 se zaústěním vlečky do Větřní

Hned za stanicí vlečka začíná strmě stoupat v hodnotách až 40 promile

Vlevo se odklání trať na Český Krumlov, my budeme směřovat po zareznutých kolejích vstříc okolním kopcům do 5 km vzdáleného Větřní

Sklonovník ve směru k Úvrati návěstí hodnotu stoupání 40 promile na délce 914 m, opačným směrem pak sklon ke stanici rovných 30 promile

Za značného stoupání procházíme protisměrnými oblouky nad vsí Kladné na úpatí 641 m.n.m. vysokého vrchu Liščí díra

Z původní mechanické předvěsti z vlečky do stanice Kájov se dochovalo pouhé torzo

Co šlo lehce odmontovat, zmizelo ...

Brzké jaro a nedávné pročištění tělesa vlečky od náletových dřevin umožňuje pořídit "takřka" provozní snímky vlečky. Bohužel opak je pravdou a poslední obsluhy se tu uskutečnily před dlouhými patnácti lety

Stoupání 40 promile před závěrečným obloukem u stanice Úvrať

Zneplatněná předvěst Př L stanice Úvrať ve směru od Kájova

Km 2.0

Závěrečný oblouk před stanicí Úvrať

Vjezd do stanice Úvrať. Levá kolej od Kájova, pravá ve směru od papírny.

Světelné vjezdové návěstidlo L pro směr od Kájova. Tč. zneplatněné a nefunkční od ukončení dopravní služby v květnu 2001

Stanici Úvrať krylo ve směru od papírny světelné seřaďovací návěstidlo Se 1

Stanice Úvrať ležící v kilometrické poloze 2,526. Současná podoba stanice pochází z celkové rekonstrukce a modernizace vlečky v 60.letech 20.století. Tehdy bylo kolejiště rozšířeno a doplněno o elektromechanické zabezpečovací zařízení se světelnými návěstidly a stavěnými výměnami z ústředního stavědla

Objekt dopravní kanceláře a stavědla stanice Úvrať

Interiéry po opuštění trpí silnou devastací a rozkrádáním. Prostory jsou vybydlené a elektroinstalace kompletně odměděna

Kolejiště stanice Úvrať s dopravními kolejemi 1-5 a světelnými odjezdovými návěstidly

Na kusém zhlaví se nachází skupinové návěstidlo Lc1-5

Zde jsou výměny stavěny ručně. Dnes bohužel nekompletní a rozkradené

Celkový pohled na stanici Úvrať od "šturcu"

Umístění tohoto kilometrovníku s hodnotou 1.9 je celkem diskutabilní, neboť podle staničení by se měl nacházet v kilometrické poloze 2.814

Kolejový šturc na výtažné koleji

Zasazení stanice úvrať do okolní krajiny nejlépe ilustruje pohled z výšky z vjezdového návěstidla L

Místo, kde se obě větve vlečky rozcházejí či setkávají. Levá větev klesá do Větřní, pravá do Kájova

Návěstidlo OSe1 před úvraťovou stanicí ve směru od papírny

Větev směrem k závodu postupně nabírá spád a v hodnotách až 45 promile v protisměrných obloucích klesá do údolí Vltavy

Stav vegetace na mnoha místech dává tušit, že provoz tu už nějaký čas neprobíhá

V dáli se už začíná rýsovat silueta továrního komínu papíren

Km 4.0

Vlečka obtáčí zástavbu Dolní Němče

Následuje soustava křížení dráhy s místními komunikacemi

Km 4.4

Ještě před samotným oploceným areálem závodu se nachází dvoukolejná vykládková rampa paliva zaústěná do vlečkové koleje

Rampa byla uzpůsobena pro vykládku vozů jak se samočinným vykládáním, tak vysokostěnných vozů pomocí portálového jeřábu. Toto technologické zařízení bylo opuštěno s přechodem vytápění kotelny tuhými palivy na plynové

Po portálovém jeřábu s drapákovou lžící, který se pohyboval po celé délce rampy, zůstala do dnešních dnů pouze jeho jízdní dráha po obvodu rampy

Z tohoto záběru je velmi dobře patrné, jak značný je sklon vlečky v porovnání s vodorovnou plochou vykládkové rampy

Od rampy je to již jen coby kamenem dohodil k areálu závodu. Vykládková rampa je patrná v levé části záběru

Km 5.0

Vlečka před vstupem do závodu kříží v kilometrické poloze 5,040 silnici Větřní - Český Krumlov. Přejezd je zabezpečený světelnou signalizací se závorami a krytý seřaďovacími návěstidly

Za bránou vlečka pokračuje v uzavřeném areálu mezi soustavou jednotlivých provozů ještě další 3 km a končí na dnes již opuštěném složišti dřeva na břehu Vltavy u vsi Drobné v kilometrické poloze 8,352

Provozní budovy papíren. Závod prošel v posledních letech těžkým obdobím, kdy skončil v úpadku a na společnost byl vyhlášen konkurz. Výroba přesto i nadále běží, ovšem bez vazby na přepravy po železnici