Dráha vápenky v Rokytnici u Přerova

Těžba a zpracování kvalitního vápence v prostoru mezi Přerovem a Olomoucí má bohatou historii. Kupříkladu vápenec na lokalitě Předmostí se těžil už v šestnáctém století. Velké lomy postupem doby vznikly v okolí Grygova, či na Žernavě u Přerova. K těm menším pak patřily lomy u Žeravic, kde se vápenec dobýval pro nedalekou vápenku v Rokytnici u Přerova. A zde se na chvíli zastavíme. Místní vápenka s kruhovou pecí byla zbudována v roce 1913 Josefem Pilcem z Přerova. Z tehdy ještě jednokolejné tratě Přerov - Olomouc byla v místě nákladiště zbudována k vápence vlečková kolej. Pro dopravu vytěženého vápence z lomů na katastru Žeravic do vápenky nechal Pilc postavit úzkorozchodnou drážku o délce 3 km a rozchodu 760 mm. S její stavbou se započalo na sklonku roku 1919, její kolaudace pro nesrovnalosti s trasováním proběhla teprve v červnu 1927. Z počátku na dráze fungoval animální provoz, později tu byla nasazena benzinová lokomotiva. Na dráze se v pozdějších letech objevila také parní lokomotiva. Normálně rozchodná vlečka do vápenky byla snesena během roku 1946, v té době zanikla i zmiňovaná úzkorozchodná dráha. Po vápence a úzké se do dnešních dnů zachovalo jen minimum stop. Z bývalého nákladiště, zrušeného v roce 1964 se dochovala dlážděná plocha vpravo od dnešní koridorové tratě.

Nacházíme se v Rokytnici v těsné blízkosti železniční zastávky. Volná plocha, kterou dnes z části vyplňují garáže je místem někdejšího nákladiště s manipulační kolejí a vlečkou do vápenky. V místech vzrostlých smrků pak stávala kruhová pec vápenky. Zde měla svůj počátek úzkorozchodná drážka pro dopravu vápence z nedalekých lomů 

Její trasu dnes z valné části využívají účelové komunikace a polní cestyRozšiřující se bytová zástavba Rokytnice postupně pohlcuje někdejší těleso dráhy vedené ve volné krajině. To dnes představuje tato účelová komunikace 

.Křížení tělesa se silnicí Rokytnice - Luková - BrodekPohled zpět k RokytniciNásleduje další křížení se silnicí Rokytnice - Kokory. Zde těleso využívá málo využívaná polní cesta vedoucí k podmáčenému močálovému území

Trať vedla v místě dnešní polní cesty. Před hradbou vysokých topolů zabočila ostře vlevo a obešla tak podmáčené území

V těchto místech je těleso drážky lehce znatelné. Její průběh byl na rozhraní travnaté plochy a poleDrážka dále přešla přes pole (v pohledu fotografa přímo) až na polní cestu, kterou lze lokalizovat podle sloupů nízkého napětí

Zde odbočila ostře vpravo a okrajem cesty se dostala až k dnešní asfaltové komunikaci spojující Rokytnici s Žeravicemi

K silnici se přimkla levotočivým obloukem, jehož poloměr dosud kopíruje orba pole. I zde je část tělesa dráhy patrná

V souběhu s dnešní silnicí pokračovala drážka po levé straně až k lomůmNěkdejší vápencové lomy u Žeravic, kde drážka končila byly využívány jako skládka. Dnes je prostor zavezen a rekultivován

Jen stěží by tu dnes člověk hledal něco jako vápencový lomCelkový pohled  na jeden z bývalých lomů po rekultivaci

Text a foto Michal Boček (duben 2020)

Použitá literatura:

- Tulák po drahách č.82 Trať Česká Třebová - Přerov