Mít napojení na železnou dráhu znamenalo pro danou oblast nebývalý rozvoj průmyslu, infrastruktury a občanské vybavenosti. Dosud neposkvrněná a hornatá oblast kolem Bruntálu, Krnova a Opavy si této skutečnosti byla vědoma a usilovala o napojení na budovanou železniční síť. Pro realizaci tohoto záměru byla v roce 1870 ustanovena akciová společnost Moravská centrální dráha - Mahrisch-Schlesisch Centralbahn (dále jen MSCB), která do regionu přivedla v roce 1872 železniční spojení z Olomouce přes Bruntál a Krnov do Opavy. Opavské konsorcium usilující o prosazení záměru udělat z Opavy křižovatku slezské železniční sítě, navrhovala výstavbu dráhy spojující Prusko s Uhrami. Spojení Opavy s Trenčínem v navržené trase přes Hradec, Skřípov, Lukavec, Fulnek, Suchdol n.O., Nový Jičín, Vsetín a Vlárský průsmyk byla připisována velká důležitost se značnou mezinárodní rolí. Po dobudování by se jednalo o nejkratší spojnici Černého moře a středního a dolního Dunaje s Baltem. Celková délka nové trati měla činit 129 km, z nichž 29 km připadalo na námi sledovaný úsek mezi Hradcem nad Moravicí a Fulnekem. Tohoto projektu se ujala výše zmiňovaná společnost MSCB. K udělení koncese ke stavbě dráhy došlo 6.10.1872, v terénu započaly zemní práce od června 1873, zejména v úseku mezi Opavou a Brankou a dále v okolí Skřípova a Lukavce. Na stavbě pracovalo mnoho italských dělníků. Trasování v členitém terénu vyžadovalo velký objem zemních prací, vznik mnoha umělých staveb, včetně plánovaného 135 metrů dlouhého tunelu u Lukavce. Budování se od samého počátku potýkalo s omezenými finančními prostředky. Plánované mosty měly být už dle projektu zhotoveny v dřevěném provedení. Na úseku mezi Opavou a Suchdolem byly plánovány stanice Hradec-Branka, výhybna u Bohučovic, Skřípov, výhybna Lukavec a Fulnek. Stavebně měl být inkriminovaný úsek hotov do konce roku 1873, dnes už ale víme, že okolnosti tomu nepřály. Samotná stavba probíhala až do osudového ledna roku 1874, kdy naplno dolehly následky krachu na vídeňské burze. Stavební ruch byl postupně utlumován, až byl k 15.1.1874 definitivně utlumen. Na plánovaném úseku mezi Opavou a Fulnekem se podařilo od započetí výstavby do ukončení prací realizovat cca 23 % stavebních prací. Snah o dostavbu se v následujících letech objevilo ještě několik, ale ani jedna k nějakému posunu nevedla. Přestože původní záměr projektu se nepodařilo naplnit, postupem doby se značná část trasy přeci jen dočkala realizace. V letech 1888 a 1928 byl dohotoven úsek Valašské Meziříčí - Vlárský průsmyk v takřka totožné trase dle původního projektu. Další úseky se realizovaly postupnou výstavbou místních drah. K naplnění původního projektu, kterému byl přikládán ve své době velký význam tak nakonec chybělo vystavět pouhých 23 km tratě.
Teď už ale do terénu. Níže přiložená dokumentace prezentuje jen část rozestavěné tratě. Jde o pouhý zlomek, s výběrem vesměs atraktivnějších úseků, kde je stavební činnost dobře patrná. Kdo si chce udělat celkový obrázek o stavu dráhy a rozsahu stavebních prací, není nic lepšího než se do hlubokých lesů mezi Fulnekem a Hradce nad Moravicí vypravit osobně.
Pochod zahájíme na dnešním koncovém nádraží ve Fulneku. K plánované trati na Opavu budeme muset vyrazit do polí nad město
Na první znatelné pozůstatky rozestavěné dráhy narazíme pod vesnicí Děrné. Již ze silniční komunikace je dobře patrný v lesním porostu vyvýšený val železničního náspu
Takovéto obrázky nás budou následně provázet po celou naší cestu. Navršená zemina budoucích železničních náspů v různém stádiu výstavby
Hned na samém počátku naší cesty nás uvítá první dokončený propustek v drážním tělese pod vesnicí Děrné
.
Pro návštěvu jsou ideální měsíce vegetačního klidu, kdy nejlépe v terénu vyniknou pozůstatky rozestavěné dráhy
.
Druhý z propustků pod Děrenským kopcem nad údolím Gručovky. Zde již nedošlo k zásypu budoucím náspem. Kamenná klenba je tak v celé délce obnažená a částečně zborcená
.
Střídají se nedokončené náspy přes četná údolíčka se zářezy v různém stupni výstavby
.
.
Pravotočivý oblouk s nabíhajícím nedokopaným hlubokým zářezem
.
Na těchto místech je velmi dobře patrné v jakém stádiu práce skončily. V drtivé většině takto budovaných zářezů byly práce ukončeny ve stádiu, kdy se z obou stran začalo kopat, ale nedošlo už k samotnému prokopání a spojení v jeden celek
.
.
Některé rozestavěné úseky dnes využívají lesní cesty
Těleso v odřezu u obory pod Radešovkou (416 m.n.m.) před Lukavcem
.
Prostor plánovaného nádraží Lukavec nad stejnojmennou obcí
Chybějící propustek a navršený násep nad ním. S těmito nástrahami je potřeba při pochůzce počítat. Takových to míst je tu nespočet
Jeden z dokončených zářezů nad Lukavcem
Charakteristický vzhled nedokončeného náspu ze dna údolíčka
Novodobě přerušený násep na loukách nad Lukavcem
Jedinečná možnost podívat se do řezu rozestavěné dráhy. Kde jinde se vám takový pohled naskytne?
A vstupujeme do údolí Gručovky, které nás bude provázet trasou až do Leskovce. Další táhlý úsek v odřezu s druhotným využitím pro lesní cestu
.
V pořadí třetí dokončený propustek. I tento zůstal ve stavu bez zásypu. Na rozdíl u předchozího, ovšem ve velmi dobrém stavu bez většího poškození
.
.
Kousek od propustku vstupujeme do již známé scenérie. Ovšem v tomto případě se nejedná o nedokončený zářez nýbrž o počátek stavby tunelu. Měl tu vzniknout tunel dlouhý 135 metrů. Do ukončení stavebních prací se podařilo na obou stranách vylámat do skály hluboké zářezy. Zde se díváme na budoucí fulnecký portál
Na straně od Hradce jsou dobře patrné jednotlivé etáže, kterými se zářez postupně odtěžoval do patřičné hloubky
Ještě jeden pohled na rozestavěný tunel ze strany od plánovaného hradeckého portálu
Další část tělesa opět využívá lesní cesta
Vedená vesměs v odřezu
Ještě pár desítek metrů a těleso končí v částečně nedosypaném náspu, na který měl navazovat most přes potok Gručovku
Kamenné základové patky budoucího dřevěného mostu
A další nedokončené zářezy
.
Čisté úseky se střídají s neprůchodnými partiemi
.
Na okraji Leskovce míjíme bývalý vodní mlýn
Část nasypaného náspu tělesa nad rybníkem u Leskovce
Část tělesa v odřezu a zřetelnější stopy pomalu mizí. Proto se přesuneme asi o kilometr dále za Leskovec
Kousek od hájovny Bleška u Březové narazíme na tento dlouhý zářez zatopený vodou
.
Dále je na tělese dráhy vedena asfaltová lesní cesta, která z tělesa uhýbá až po Ptačím vrchem
Část tělesa, které postupně mizí v lesním porostu při okraji Skřípova, kde měla vzniknout další stanice
V blízkém okolí Skřípova žádné pozůstatky nejsou. Proto zástavbu obce obejdeme zleva a přesuneme se k okraji lesa, u kterého narazíme na pokračování v podobě nevysokého náspu
Nedokončený násep a cesta směřující nahoru na jeho pokračování
.
Nedokopaný silně podmáčený zářez
A vzápětí vysoký nedokončený násep. To co se nedokopalo v zářezu, to pak chybí v náspu
Naše cesta je tak chvíli nahoře, chvíli dole
Další z podmáčených a nedokončených zářezů
Je jich tu několik, s různým stupněm zatopení
.
.
Pro nás už charakteristická "hromada" je neklamným znamením, že jdeme správně. Ta hurá na ni
Dlouhý mělký zářez v táhlém pravotočivém oblouku
.
.
Na konci tohoto táhlého zářezu je jak jinak nedokončený násep ...
Takže dolů, přes potok a na druhé straně údolíčka zase to samé nahoru
Další nedokopaný zářez
Údolíčko s rozkouskovaným náspem. Nejprve v místě cesty, poté přes potok a lesní cestu
A zase nahoru. K lesní chatce a do zářezu
.
Těžba odhalila tento mohutný částečně dokončený násep pod Jakubčovicemi
Nedokončený zářez před hranou jakubčovického lomu
A v opačném pohledu směrem ke Skřípovu
Postupující těžba v lomu se už pomalu zahryzává do tělesa dráhy a ukrajuje vylámaný zářez
Následně vede souběžně s hranou lomu na nevysokém náspu (silně zarostlé těleso vpravo)
Násep končí uprostřed polí u turistického rozcestníku pod lomem
A pokračujeme dále k Bohučovicím
Opět se střídají zářezy s náspy nikam ...
Dostáváme se k Bohučovicím. Plánované nádraží mělo být vpravo mimo záběr
Za Bohučovicemi je trasa nezřetelná a větší pozůstatky se nacházejí až v prostoru vratné smyčky u obcí Chvalíkovice a Vršovice
Těleso využívané jako lesní cesta ...
... ukrývá tento hezký kamenný propustek
Po opuštění lesa se objevují typické "hromádky" nedokončených náspů. Jsme v nejzašším místě vratné smyčky u Chvalíkovic
Částečně poškozená propust pod nedokončeným náspem nad Chvalíkovicemi
Nedosypaný násep u Chvalíkovic při silnici do Jakubčovic
V tomto místě lze shlédnout převýšení, které tu plánovaná trať překonávala pomocí smyčky. Zatímco v popředí je část náspu tratě přicházející z pravé strany od Hradce, v pozadí na horizontu pak lze vysledovat navazující těleso směřující dále k Fulneku
Vysoký, nedosypaný násep nad Chvalíkovicemi s navazujícím zářezem (ten byl v pozdějších letech kompletně zavezen odpadky).
Mezi Chvalíkovicemi a Brankou je těleso dochováno v polích v rozesetých fragmentech
Vesměs ve formě částečně zavezených zářezů
Část dochované opěry mostku
A dispozice umístění v nedokončeném náspu nad Brankou
Další nedokopaný zářez ...
...
.
Ještě jeden ...
A těleso v odřezu pomalu mizí nad zástavbou Branky. Dále k Hradci nad Moravicí je nezřetelné, takže naše kroky povedou rovnou na současné nádraží do Hradce
Zde putování po nedostavěné trati z Fulneku do Opavy zakončíme
Zdroje:
- tulák po drahách č.12
- https://nedostavenatrat.estranky.cz/
- http://www.lukavec.info/
Foto Michal Boček (duben 2017, prosinec 2020)
Výborný článek s fotoreportáží .. díky
OdpovědětVymazat