Dvě stříbrné linky: Hlučín - Petřkovice

U tratí, jejichž výstavba se sice rozběhla, ale skrz další okolnosti už nikdy nebyla dotažena do zprovoznění ještě na chvíli zůstaneme. Zamíříme do Slezska, konkrétně do prostoru mezi Opavou a Ostravou. V roce 1895 byla uvedena do provozu významná přeshraniční dráha z Opavy přes Kravaře do Ratiboře propojující Prusko s Rakousko-Uherskem. Stavební vývoj však tím nijak neutichl a v roce 1911 se započalo s výstavbou odbočné tratě, která by spojila Opavu, Hlučín a Annaberg (dnešní Chalupki) s napojením ve stanici Kravaře ve Slezsku. V první fázi se uvedení do provozu dočkal úsek Kravaře - Hlučín, slavnostně zprovozněný 28.10.1913. Pak ale přišla první světová válka a stavební ruch na dalším úseku k Petřkovicím utichl. Po válce, kdy oblast Hlučínska byla připojena k Československu se stavební práce obnovily a 15.6.1920 byl úsek do Petřkovic uveden do provozu. Kromě koncové stanice v Petřkovicích byla na tomto úseku zřízena zastávka a nákladiště v Ludgeřovicích, doplněná v roce 1927 ještě o zastávku Petřkovice doly. Dále na Annaberg se však se stavbou i díky změnám hranic a přepravních proudům už nepokračovalo a bylo naopak zvažováno spojení s Ostravou. Příchod druhé světové války ovšem opět zamíchal kartami. Koncem války ustupující německá armáda detonací odpálila ocelovou konstrukci mostu v Petřkovicích. Obnovit provoz se sice podařilo 23.11.1945, ale skrz zničený most před stanicí Petřkovice jen do zastávky Petřkovice-Doly. Nemožnost objíždění soupravy na této zastávce skrz absenci druhé koleje způsobovalo provozní komplikace. Vlaky přijíždějící od Kravař musely při návratu zpět do Opavy z této zastávky sunout do nákladiště Ludgeřovice, kde mohla lokomotiva soupravu objet. V poválečných letech trať nabírala na významu a opět přišly na pořad dne úvahy o spojení s Ostravou. To bylo nakonec vyřešeno v roce 1950 výstavbou nové tramvajové trati z Ostravy do Petřkovic. Dopravní podnik Ostrava následně odkoupil i úsek dráhy z Petřkovic do Hlučína a upravil jej pro tramvajový provoz. Do Hlučína zajížděly tramvaje do 1.12.1982, kdy byl provoz zastaven skrz špatný technický stav trati. Vysoké náklady na rekonstrukci nebyly ekonomicky podloženy a záhy došlo na zrušení a snesení kolejového svršku. Opuštěné těleso nezůstalo ležet dlouho ladem a podstatná část byla využita pro stavbu nové silnice I/56 Ostrava - Hlučín.

Výpravu zahájíme na dnešní silnici I/56 v Petřkovicích, která vznikla na tělese někdejší dráhy a později tramvajové trati

Místo, kde se nacházela někdejší zastávka Petřkovice-Doly nad silnicí U kaple. Těleso se odklání a směřuje vysokým náspem na někdejší dvojici ocelových mostů. Po přestavbě na tramvajový provoz tu byl zřízen kolejový triangl

Dochované opěry někdejší lávky pro pěší nad tratí

Hned za ní byl za dob tramvajového provozu mezi kolejemi zbudován montážní kanál pro údržbu vozidel. Dnes jej zde už neuvidíme. Vzal za své při úpravě okolního terénu

Až do těchto míst sloužila kolej někdejší dráhy pro potřeby tramvajového provozu ve formě odstavné koleje

Přicházíme k největší umělé stavbě na trati. Někdejšímu ocelovému mostu překračujícímu dnešní Hlučínskou ulici. Most byl zničen na konci války ustupujícími německými jednotkami. K jeho obnově již nedošlo a vlaky od Hlučína končily na zastávce Petřkovice-Doly

Z mostu se do dnešního dne dochovala hlučínská a petřkovická opěra. Dva středové pilíře byly při úpravách silnice odstraněny. Stav hlučínské opěry v prosinci 2014

Opěra byla v nedávné době opatřena vyhlídkovou plošinou, ze které je zajímavý pohled nejen na někdejší most, ale i na zástavbu Petřkovic (leden 2021)

Protilehlá severní opěra prošla úpravou na cvičnou horolezeckou stěnu. Navazující vysoký násep byl z velké části odtěžen a upraven na sportovní hřiště

Severní a jižní opěra mostu. Dva středové pilíře byly odstraněny při úpravách okolí a rozšiřování silnice

Druhý z mostů má kompletně zachovány obě opěry i dvojici pilířů. Hlučínská opěra je z vnitřní části obnažená po odstranění části náspu

Most tu překlenoval údolí Ludgeřovického potoka

Pohled z petřkovické opěry směrem k zastávce Petřkovice-Doly

Za mostem pokračuje vysoký násep rozdělující zástavbu Petřkovic

Přerušený násep v místě chybějícího mostku nad koblovskou ulicí

Začátek někdejší kolejové pláně koncového nádraží Petřkovice. Nerušený výhled na staniční budovu a rozsah stanice dnes narušuje novodobá stavba prodejny stavebního materiálu

Výpravní budova stanice Petřkovice po drobných stavebních úpravách slouží jako restaurace a penzion

Svůj někdejší vzhled si v hlavních rysech stále udržuje

Na železniční historii tohoto místa tu místní nezapomněli. Kromě popisu o historii tratě na zdi bývalého nádraží tu bylo v předzahrádce umístěno i toto železniční dvojkolí

Druhou část kolejové pláně někdejší stanice využívá fotbalové hřiště

Celkový pohled na někdejší stanici Petřkovice v pohledu od Chalupek

Ačkoliv je pokračující těleso dále na Chalupki takřka kompletně stavebně dokončeno, vlaky se tu již nikdy nerozjely. Za petřkovickou stanicí vstupuje těleso do hlubokého zářezu

Na ten u zástavby Koblova navazuje skoro 3 km dlouhý vysoký násep

Opěry mostku u dolu Koblov

Silniční podjezd v náspu traťového tělesa propojující osadu Amerika s Černým lesem.

Na rozestavěném úseku se jedná asi o nejznámější stavební objekt

Samotný násep je až na několik desítek metrů dlouhý oplocený úsek volně průchozí

Méně známou ale co do velikosti nepřehlédnutelnou stavbou je tato mohutná propust nad Koblovským potokem

u Antošovic

Násep nepřetržitě sleduje okraj Černého lesa. Jeho výška se s blížící státní hranicí postupně snižuje

V místě křížení s Antošovickým potokem je těleso částečně odbagrováno a upraveno jako bezpečnostní přeliv suchého poldru zbudovaného v roce 2013

Pár desítek metrů za Antošovickým potokem, v místě zprava přiklánějícího se tělesa dálnice D1, je těleso rozoráno a další pokračování lze vysledovat až za silnicí Antošovice - Šilheřovice

Za dvorem Paseky, ve stínu vzrostlých stromů se objevuje nízký vyrovnaný násep s dochovaným klenutým propustkem nad bezejmenným potokem

Navazující asi 200 metrů dlouhý úsek je opět rozorán

Před hraniční vodotečí se opět objevuje ve formě nízkého náspu

Těsně za státní hranicí na území Polska se nachází zajímavé kolejové zarážedlo zhotovené z dřevěných pražců s dochovaným kolejovým roštem ohraničující přichystané pokračování tratě na Petřkovice

Boční pohled

Kolejnice skrz vegetaci nejsou ze snímku patrné

Jejich přítomnost se ukazuje na železničním přejezdu s komunikací Stare Chalupki

Bezprostředně za přejezdem se nachází druhé kolejové zarážedlo tentokrát ocelového provedení, oddělující sjízdnou a vyloučenou část výtažné koleje stanice Chalupki PKP, coby hmatatelný pozůstatek někdejšího plánovaného propojení s tratí do Petřkovic