Dnešní putovaní za úzkorozchodnými dráhami nás zavede na jednu z těch známějších. Zavítáme na bývalou trať z Ondrášova do Dvorců na Moravě. Města Moravský Beroun a Dvorce leží na dávné Jantarové obchodní stezce, která spojovala Olomouc s Opavou. Počátky úvah na napojení těchto dvou měst na železniční síť sahají do doby, kdy společnost Moravská centrální dráha stavěla trať z Olomouce do Krnova. Trasování nové dráhy však obě města minula, což zvláště podnikatelé ve Dvorcích dost nelibě nesli a domáhali se stavby alespoň přípojné dráhy. Ve hře byly varianty trasy od Ondrášova či Budišova nad Budišovkou. Realizace se nakonec přiklonila k projektu dráhy z Ondrášova. Všeobecně slabý hospodářský kraj okolo Moravského Berouna byl ale důvodem, proč byla pro dráhu zvolena úspornější varianta výstavby formou úzkorozchodné trati. Se stavbou trati o rozchodu 760 mm se započalo na jaře roku 1898 a do veřejné dopravy byla uvedena 31.12.1898. Na trati dlouhé necelých 12 km s největším stoupáním 27 promile, nejmenším poloměrem oblouku 75 m a maximální povolené rychlosti 30 km/h, bylo zbudovaná na 12 mostů. Zřízeny byly stanice a zastávky Ondrášov (dnes stanice Moravský Beroun), Moravský Beroun, Čabová, Rejchartice a koncová stanice ve Dvorcích s výtopnou. Trať od samého počátku nevynikala vysokou dopravní frekvencí. Téměř po celou dobu provozu byla doprava na trati zabezpečována trojicí smíšených vlaků denně. Provoz na dráze v počátcích provozu zajišťovala dvojice parních lokomotiv U.12 a U.16 z produkce lokomotivky Krauss v Linci. Stroj U.16 přešel během let 1915 a 1916 do pronájmu k C.k. vojenským drahám a náhradou za něj přišel na "ondrášovku" stroj A.001, přeznačený v roce 1925 na U25.001. Stroj U.12 obdržel nové označení U37.002. Vozový park tvořily dvounápravové osobní a nákladní vozy. Od zahájení provozu byla na trati uskutečňována také přeprava normálně rozchodných vozů na podvalnících. K tomuto účelu byla v Ondrášově zřízena podvalníková jáma. Citelnou ránu osobní dopravě udělila v roce 1930 nově zavedená soukromá autobusová linka Budišov - Dvorce - Moravský Beroun a následně i linka ČSD Suchdol - Budišov - Dvorce - M.Beroun - Ondrášov. Značně ztrátový provoz doplatil na hospodářskou krizi první poloviny 30.let. Omezení dopravy na jeden pár smíšených vlaků denně vyústil 14.9.1933 zastavením dopravy pro celkovou nerentabilitu. Do oficiálního zrušení tratě byla provozována za zrušené vlakové spojení náhradní autobusová doprava. K likvidaci dráhy se přistoupilo v roce 1937. Po ukončení provozu našla zdejší vozidla uplatnění na jiných drahách. Stroj U37.002 přešel v roce 1935 na trať Třemešná ve Slezsku - Osoblaha a dnes jej můžeme zastihnout jako muzejní exponát na JHMD. Určitou nadějí na zachování železničního spojení byly v roce 1922 úvahy na prodloužení dráhy ze Dvorců do Budišova a její přerozchodování na normální rozchod. Bohužel zůstalo jen u plánů. Podobná situace se opakovala i po II.světové válce, kdy se v úseku mezi Ondrášovem a Dvorci počítalo s využitím opuštěných náspů bývalé dráhy. Ale ani tentokrát ke kýženému výsledku nedošlo a vypracované projekty skončily v archivu.
.
Naše putování po bývalé úzkorozchodné trati započneme na nádraží Moravský Beroun - dříve Ondrášov. Zde měla námi sledovaná trať svůj počátek. Kolejiště úzké bylo na protilehlé straně budovy. Vodárna vlevo od výpravní budovy (foto v textu výše) byla společná pro oba rozchody (v závěru roku 2020 proběhla její demolice)
Prostor úzkorozchodného nádraží dnes vyplňuje areál uhelných skladů
Za stanicí se trať stáčela levotočivým obloukem a pomocí vysokého náspu a obloukového kamenného mostu překonala tok řeky Bystřice
Dnes tudy vede pěší stezka
Most samotný je největší umělou stavbou dráhy. Jeho světlost činí 10 metrů
Za mostem těleso pokračuje loukami v protisměrných obloucích směrem k Moravskému Berounu
Křížení tělesa se silniční komunikací Moravský Beroun - Sedm Dvorů
Před Moravským Berounem není těleso pro terénní úpravy znatelné
V blízkosti ulice Libavská se nacházejí tyto dochované opěry ocelového mostku s navazujícím tělesem
Někdejší stanice Moravský Beroun se dnes nachází v areálu firmy Granitol. Přes oplocení podniku lze spatřit dosud stojící výpravní budovu stanice
Za ulicí Janáčkovou se objevuje dochované těleso dráhy, které nás bude provázet až do Dvorců
Za posledními domy Moravského Berouna dráha vstupovala do skalnatého údolí bezejmenného přítoku potoku Čabová
.
.
.
.
.
Jeden z několika dochovaných hraničních kamenů drážního pozemku
Kamenné opěry někdejšího ocelového mostu nad Moravským Berounem byly druhotně využity vestavbou zdi pro přepad rybníka
Navazující náspy pak tvořily jeho hráz
.
Další z dochovaných hraničních kamenů, tentokrát volně pohozený na drážním tělese
Opěry propustku
Za vytrvalého stoupání jsme se dostaly z údolí na otevřené planiny pod Čabovou. V těchto místech docházelo za provozu k četnému zavátí tratě sněhem
Některé úseky byly později rozorány jako zde. Navazující těleso lze spatřit vpravo jako osamocený remízek
Pohled zpět směrem k Berounu
.
.
.
Před Čabovou je těleso patrné jako klikatící se travnatý pás mezi poli
.
.
A dostáváme se na zastávku a nákladiště Čabová. Objekt zastávky dosud stojí a slouží jako rekreační objekt
Díky minimálním stavebním úpravám se nám objekt dochoval takřka v autentické podobě
.
Za Čabovou vstupuje těleso do lesa
.
.
Místy je dobře patrné dochované štěrkové lože
.
Kamenný propustek v km 6,6
.
Na hranici lesa těleso kříží silnici Moravský Beroun - Dvorce a pokračuje pravotočivým obloukem přes rozlehlé pastviny
Pro další chůzi je tak třeba překonat několik elektrických ohradníků, případně těleso z povzdálí sledovat z přilehlé silnice
.
Nízký násep a opět směřujeme do vzrostlého lesa
.
Opěry bývalého ocelového mostku v km 8,2
.
Opět křížíme silniční komunikaci Moravský Beroun - Dvorce a míříme lesními partiemi do údolí potoku Lobník
Opěry ocelového mostku v km 9,0
.
Pochůzku po tělese v údolí Lobečského potoka značně stěžuje místy neprostupná vegetace
.
Najdeme tu ale třeba tento nádherně dochovaný násep
.
.
Pod Rejcharticemi tvoří násep dráhy hráz zdejšího rybníka
Mineme skříň železničního vozu
... a přicházíme do bývalé zastávky Rejchartice
Černá skládka odpadků v místech základů někdejšího objektu zastávky
Další dochované kamenné opěry ocelového mostku pod rejchartickou zastávkou
Vlevo rybník a na horizontu se už rýsuje zástavba Dvorců
Průchod pastvinami
A záhy se před námi otevře pohled pláň koncové stanice ve Dvorcích
Staniční budova prochází postupnou rekonstrukcí se snahou o navrácení jejího původního vzhledu
.
.
Kromě staniční budovy se ze souboru staveb nádraží dochovala také část bývalé výtopny
.
Dnes stojí pouze její polovina. Druhá část včetně dílenského zázemí a vodárny byla ubourána
.
Někdejší koncový šturc
A celková dispozice zakončení kolejové pláně ve Dvorcích spolu s příjezdovou cestou z města k nádraží
Ačkoliv vlaky do Dvorců už nejezdí více jak 85 let, přesto tu na železnici dosud nezapomněli. Název ulice vedoucí k bývalému nádraží je toho jasným důkazem
Text a foto Michal Boček (listopad 2015)
Použitá literatura:
- Zmizelé koleje, zmizelá nádraží (Albatros média , 2019)
- Zrušené železniční tratě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Dokořán, 2009)
- www stránky spz.logout.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat