Dvě stříbrné linky: Čáslav

V putování po zrušených tratích zavítáme na jednu krátkou, ryze cukrovarskou dráhu. V roce 1870 byl v Močovicích u Čáslavi založen rolnický akciový cukrovar. Pro usnadnění jeho obsluhy, který byl do té doby zajišťován koňskými povozy, byl vypracován projekt na stavbu železniční tratě z nedaleké Čáslavi. Dráha dlouhá 4,2 km byla stavebně dokončena a uvedena do provozu 30.10.1882. Ačkoliv bylo plánováno prodloužení tratě dále přes Štipoklasy do Zruče nad Sázavou nebo protažení do Zásmuk, k realizaci nedošlo. Na trati byla po celou dobu existence provozována pouze pravidelná nákladní doprava. Osobní tu nikdy zavedena nebyla. Využití nacházela především v potřebách močovického cukrovaru. Ten ale neustál světovou hospodářskou krizi ve třicátých letech a v roce 1930 vykonal svoji poslední řepnou kampaň. Trať i po uzavření cukrovaru dále fungovala, i nadále se přepravovala zejména cukrová řepa, uhlí, či zemědělské plodiny. S rozvíjející se automobilovou dopravou však postupně provoz upadal, až byl pro minimální využití a nerentabilnost zastaven a trať k 31.12.1965 zrušena. Tento ortel ale nebyl vynesen nad celou tratí, ale jen nad její polovinou. Konkrétně na druhé polovině od km 2,1 do km 4.247 v Močovicích. Počáteční úsek po km 2,1 byl od 1.1.1966 převeden na vlečku závodu Kosmos Čáslav. Vlečka, coby památník na někdejší trať jako taková existuje dodnes, byť není již delší dobu využívána. Obrat nastal až v samém závěru roku 2020, kdy o vlečku projevil zájem spolek Muzea technických zajímavostí z Chocně. Ten by tu časem rád vybudoval muzejní předváděcí trať pro své kolejové exponáty.

Výpravu zahájíme na čáslavském místním nádraží, odkud jezdí osobní vlaky do Třemošnice. Do roku 1965 odtud však také jezdily nákladní vlaky do čtyři kilometry vzdálených Močovic

Od nádraží se vydáme pod přechodovou lávku pro pěší nákladním obvodem stanice

Kolejové dělení - v přímém směru současná vlečka do podniku Zenit (dříve trať do Močovic). Vpravo se odklání vlečka na čáslavské letiště

"Močovické" zhlaví čáslavské stanice

Část dnešní vlečky Zenitu je pojížděná při posunu s vozy v čáslavské stanici

Jak se postupně vzdalujeme od stanice, náletové vegetace povážlivě přibývá

V tomto úseku něco kolejového nejelo už hodně dlouho

Souběh vlečky se zahradkářskou kolonií

Křížení s komunikací směřující k čistírně odpadních vod

Přemostění Brslenky

Výdřeva mostu už má nejlepší časy za sebou. Při přechodu se tak vyplatí být obezřetný a dávat pozor kam člověk šlape

Křížení s ulicí Chotusická

Vzápětí následuje křížení s tratí č.230 tímto podjezdem

Za podjezdem se nachází oplocená část vlečky včetně manipulačního prostoru s váhou, která dříve sloužila jako sběrna železného šrotu.

Dnes je tento prostor opuštěný a bez využití

Vlečkové koleje podniku Zenit Čáslav. Kolej zcela vpravo by měla být pozůstatkem někdejší dráhy do Močovic

Za areálem Zenitu z druhé strany se v cestě objevuje jedna dochovaná kolejnice z původní tratě

A ještě pohled opačným směrem

Na okraji křižovatky se v cestě objevuje několik dřevěných pražců

Dál je traťové těleso silně zarostlé. Pochůzka v červnu též nebyla k takovému počinu zrovna ideální

Pohled zpět směrem k Čáslavi. Dobře je patrný uměle navršený kopec místní skládky odpadů. Trať je patrná jako souvislý pás trávy při okraji pole

Samotné těleso je silně zarostlé náletovou vegetací a místy jen stěží prostupné

Někdejší traťové těleso je dobře patrné i z okolního terénu jako vyrovnaný souvislý pás stromů a keřů. Na horizontu je viditelný komín a část objektů bývalého močovického cukrovaru