Dvě stříbrné linky: Vlečka dolu Pokrok v Petřvaldě

Další kroky po zaniklých tratích nás zavedou do oblasti Ostravsko-karvinského černouhelného revíru. Vydáme se po stopách bývalé vlečky dolu Pokrok. Na ložiskovém území Petřvaldské dílčí pánve se počátek dobývání uhlí datuje okolo roku 1835. Námi sledovaný důl ještě pod názvem Habsburk, byl založen 29.5.1912, vlastní těžba tu byla zahájena v roce 1913. Na důl Pokrok byl přejmenován v roce 1920. Po znárodnění přešel pod správu Ostravsko-karvinských dolů (OKD) a s rozšiřováním těžby a následným připojováním okolních dolů vznikl v roce 1953 velkodůl Julius Fučík. Ten zahrnoval celkem šest závodů, z nichž pět bylo důlních a jeden povrchový úpravárenský komplex. Důl Pokrok byl veden jako závod Fučík 1. Důlní pole mělo rozlohu 377 ha a za dobu fungování tu bylo vytěženo na 210 miliónů tun uhlí vhodného pro koksování a energetické využití. Jak víme, nic netrvá věčně a černá mračna nad důlním závodem se začala postupně stahovat od roku 1992. Tehdy byla utlumena lokalita Ludvík, následovaná od 1.1.1995 útlumem celého provozu s výhledem ukončení těžby k červnu roku 1995. Těžba se však několikrát prodlužovala a to až do 28.2.1998, kdy 2.3.1998 opustil podzemí dolu poslední symbolický vozík. Tolik k historii samotného dolu. Po ukončení těžby následovala likvidace podzemí, zasypávání těžních jam, bourání nepotřebných budov na povrchu a snesení železniční vlečky. I přes památkovou ochranu hned několika provozních budov (těžní budova, strojovna, třídírna) došlo v roce 2009 k jejich likvidaci. Dnes důl připomíná pouze osamocená ocelová těžní věž zbavená jámové budovy.

Naším zájmem bude dochované těleso železniční vlečky z Havířova (dříve Šumbark) přes důl Fučík 1 do stanice Petřvald, kde se napojovala na vlečkovou síť OKD, tzv. Báňskou dráhu. Kolejová síť původně sestávala ze dvou samostatných vleček. V roce 1894 byla nejprve vystavěna vlečka ze stanice Petřvald Báňská dráha na důl Hedvika (později závod Fučík 2) o délce 2,5 km. V roce 1926 pak byla prodloužena o další 2 km na důl Ludvík (později závod Fučík 3). Z opačné strany od Šumbarku (dnes Havířov) vznikla v roce 1913 čtyři kilometry dlouhá vlečka na důl Habsburk (později důl Pokrok a následně Fučík 1), kde byla svého času provozována zaměstnanecká osobní doprava. K propojení obou vleček došlo až v padesátých letech pomocí 1,5 km dlouhé spojovací trati s úvratí na závodě Fučík 1. Závod Fučík 3 (bývalý důl Ludvík) se ocitl na odbočné trati. Likvidace vlečky započala v roce 1996 snesením úseku z Petřvaldu na závod Fučík 2. Historie vlečky se uzavřela v říjnu 2003, kdy byla zrušena a snesena část od dolu Pokrok až po předvěst v Havířově. Počáteční cca 400 m dlouhý úsek zůstal zachován jako vlečková kolej v roce 2011 nově otevřeného kontejnerového terminálu společnosti Metrans.

Z havířovské stanice je počáteční úsek bývalé vlečky na důl Pokrok využíván jako vlečková kolej kontejnerového terminálu společnosti Metrans

Takřka hned za oplocením terminálu se nachází první větší pozůstatek vlečky. Jedná se o tento původní ocelový nýtovaný most s dosud dochovanými mostnicemi

Na něj navazuje tento vysoký násep vedoucí v souběhu s ulicí Marie Pujmanové

Patka návěstidla

Zajímavě řešený přejezd u křížení ulic Marie Pujmanové a Mládí, jehož povrch tvoří složenina kolejnic .

Těleso dále pokračuje mezi ulicemi U Panelárny a Marie Pujmanové a pozvolně vstupuje do zářezu

Nad vlečkou tu dříve býval silniční nadjezd z něhož jsou dosud dochovány kamenné opěry a základy pilířů.

Kolejnice s výdřevou na zrušeném přejezdu ulice Na Výspě

Za tímto přejezdem opouštíme Havířov a noříme se do Pežgovského lesa, který opustíme až u brány dolu Pokrok v Petřvaldě

Kilometrovník s hodnotou 1,7

Propustek v tělese náspu v Pežgovském lese

Těleso využívá pohodlná lesní cesta. Střídají se četné zářezy a náspy

Mohutná propust v náspu na Pežgovském potoce

Jeden zapomenutý pražec ...

Pozůstatky nadjezdu nad hlubokým zářezem v Pežgovském lese

A dostáváme se kolejovému rozvětvení před někdejší vjezdovou bránou do areálu dolu Pokrok (Fučík 1), jehož ocelová těžní věž je téměř to jediné co z bývalého dolu zůstalo zachováno

Na přejezdu se silnicí, která důlní areál obchází, je zachována trojice kolejí. Pravá dvojice náleží k vlečce od Havířova. Levá je pak pozůstatkem úvraťové spojovací koleje s vlečkou na důl Ludvík

Totožný přejezd v pohledu z boku

Samotný areál dolu Pokrok prošel rozsáhlou asanací

Demolice se bohužel nevyhnula ani svého času památkově chráněným budovám - strojovna, šachetní budova, třídírna. Ochrana byla sejmuta v březnu roku 2006 a v roce 2009 se přikročilo k demolici. Likvidační běsnění přežila pouze ocelová těžní věž jámy Pokrok 1/1

Vraťme se ale zpět před areál, kde se úvraťově odpojovala spojovací trať k dolu Ludvík. V pohledu od vjezdové brány máme po naší levici těleso vlečky na Havířov. Po naší pravici se pak obloukem odklání směrem k zástavbě Petřvaldu spojovací trať

Těleso je tu tvořeno mohutným náspem. V popředí pohozená patka návěstidla

Pochod po tělese spojovací tratě je značně nepohodlný skrz štěrkové lože

Narazit tu jde na několik zapomenutých pražců

Nejvýraznějším objektem na spojovací trati je přemostění Šenovské ulice

Dvojice trubkových propustků na Podleském potoce

Dlouhý násep končí v blízkosti Křivecké ulice

Zde bylo štěrkové lože a také část náspu odtěžena

Kilometrovník s nečitelnou hodnotou

Vstupujeme do zalesněného území Šporovnice

Podcházíme silniční nadjezd Ludvíkovské ulice

Za podjezdem končí spojovací trať připojením na vlečku dolu Ludvík. Odbočení k dolu vynecháme, neboť průchod po tělese je ztížen nejen hustým porostem, ale také silným podmáčením. Pokračovat tak budeme už po vlečce dolu Ludvík směrem k napojení na Báňskou dráhu v Petřvaldě. Projdeme tímto hlubokým pravotočivým zářezem