Dvě stříbrné linky: Cukrovarská drážka ve Vlkavě

V roce 1871 vystavěl Hugo Maxmilián kníže Thurn-Taxis nový cukrovar ve Vlkavě. Pro zásobování cukrovaru cukrovou řepou vypěstovanou na okolních polích se hledala vhodná forma dopravy, která by byla kapacitní a zároveň nezávislá na rozmarech počasí. Dosavadní forma dopravy postavená na svážení koňskými povozy toto neumožňovala. Byl tedy zadán projekt na stavbu úzkorozchodné dráhy. Přípravné práce v terénu se rozjely na jaře roku 1899. Do léta se stihlo dokončit traťové těleso a započala pokládka kolejí. Během srpna už na trati probíhal zkušební provoz, který v září stvrdila kolaudace dráhy pro nákladní dopravu. Slavnostní zahájení provozu se odehrálo v říjnu roku 1899. Trať o celkové délce 17 km s rozchodem 760 mm sestávala z hlavní tratě a jedné odbočné větve. Hlavní trať spojovala cukrovar s nákladištěm v Ronově o délce 12 km. Na trase byla zřízena dvě nákladiště, v místě pod Patřínem pak vznikla výhybna, ve které se odpojovala odbočná větev o délce 5 km s nákladištěm Loučeň a koncovým nákladištěm u dvoru Studečky. V roce 1908 prošel vlkavský cukrovar celkovou rekonstrukcí a rozsáhlou modernizací. Rok 1922 byl ve znamení rozšíření kolejové sítě. Došlo k prodloužení odbočné větve o 6 km ze Studeček přes Mcely, Sovenice do nového koncového nákladiště v Mečíři. Provoz na tomto úseku byl zahájen v roce 1923. Lokomotivní park dráhy byl postaven na dvojici parních lokomotiv z produkce firmy Krauss v Linci, na dráze pojmenovaných jako "Vlkava" (v.č.4139/1899) a "Ronov" (v.č.4140/1899) zajišťujících traťovou službu. Na posunu pak sloužila dvojice strojů z lokomotivky Orenstein & Koppel - lokomotiva "Studce" (1284/1904) zakoupená v roce 1913 a malá dvounápravová lokomotiva. Vozový park sestával ze 130 čtyřosých vozů od firmy Orenstein & Koppel a více jak 200 vozů s výklopnými bočnicemi z produkce firmy Káš a Werner.

Osud cukrovaru a dráhy předznamenal mohutný požár, který dne 20.03.1945 cukrovar zachvátil. Pro velké poškození se závod už obnovy nedočkal. Dráha i po zániku cukrovaru ještě krátkou dobu fungovala pro svoz řepy. Ve Vlkavě se překládala do normálně rozchodných vozů a odvážela "velkou dráhou" ke zpracování do okolních cukrovarů. K zastavení provozu a fyzické likvidaci dráhy došlo v 50.letech dvacátého století.

Cukrovar ve Vlkavě dnes. Pohled od vjezdové brány

Dochované objekty cukrovaru na jeho nádvoří včetně 59 metrů vysokého cukrovarského komína

Naše kroky vedou do severní části závodu, kde drážka opouštěla areál. Hned za cukrovarem stál v cestě tok říčky Vlkava. Ten drážka překonávala ocelovým mostem, z něhož se do dnešních dnů dochovaly mohutné kamenné opěry.

Za mostem následoval mohutný násep, který zároveň tvořil hráz vlkavského rybníka

Těleso dráhy rybník rozdělilo na dvě části, které byly vzájemně propojeny tímto kamenným mostkem

Opuštěné těleso bylo na přelomu let 2006 a 2007 v úseku od vlkavského cukrovaru směrem k Jizbicím opatřeno asfaltovým kobercem a přeměněno na cyklostezku Taxis

Samoty nad Vlkavou

Křížení tělesa se silnicí Vlkava - Loučeň

Dále pokračujeme starým lesním porostem směrem na Jizbice

Opuštěná pískovna u Stračího potoka. Sem byla vedena krátká odbočka, těleso je částečně patrné

Pokračujeme dále lesním porostem. Střídají se náspy a zářezy

Dostáváme se k Jizbicím. Zde cyklostezka Taxis nadobro opouští někdejší traťové těleso a pro železničního archeologa začíná ten pravý ráj

Již vzápětí nacházíme první zbytky pražců

Nádherně dochované těleso dráhy na náspu

S četnými pozůstatky pražců, někde i s hřeby

Dobře patrné jsou dolíky po pražcích

Po dlouhém přímém úseku se těleso začíná stáčet na východ

A následuje prostor bývalé výhybny pod Patřínem. Zde se od hlavní tratě odpojovala odbočná větev směřující na Loučeň a Mečíř. V našem pohledu vlevo na Loučeň, v přímém směru pak hlavní trať do Ronova

My se nejprve podíváme na trasování hlavní tratě a její dochované pozůstatky. K okraji lesa nás doprovází dobře dochovaný násep, byť silně porostlý náletovými dřevinami

Za lesem je těleso rozoráno. Vedlo po levé straně vodoteče směrem k silnici Patřín - Krchleby

Pohled zpět k lesu, kde se nacházela výhybna pod Patřínem. Těleso si tu musíme představit vpravo v souběhu s vodotečí

V blízkosti silnice Patřín - Krchleby se vlevo od polní cesty nachází neudržovaná plocha se skládkou hlíny a stavební sutě. Zde se nacházelo nákladiště řepy Krchleby

Za nákladištěm je těleso kompletně odstraněno. Pro představu - vedlo v přímém směru přes pole k remízku smrků na horizontu

V něm narazíme na krátký dochovaný násep

Dále těleso využívá polní cesta

Remízek za posedem je dalším bývalým nákladištěm - Jíkev

Nákladiště Jíkev v těsné blízkosti silnice Jíkev - Bobnice

Za silnicí následuje další úsek rozoraného tělesa. Trať se stáčela mírně vpravo k remízku křovin u zeleného pole v pravé části snímku

Dostáváme se do lokality "U Tří mostů". Nejprve narazíme na tento vysoký násep

Na který vzápětí navazuje tento betonový mostek přes potok Ronovka

Celková dispozice traťového tělesa v pohledu směrem k Vlkavě

Název lokality je dán trojicí mostků v těsném sousedství. V popředí mostek bývalé řepařské dráhy, za ním kamenný mostek polní cesty a zcela v pozadí je v náznaku ocelový most na železniční trati č.061 Veleliby - Křinec - Jičín

Od mostku pokračuje těleso jako travnatá polní cesta lemovaná alejí starých stromů

Stoupání před zástavbou obce Oskořínek

Na návsi, u dnešního dětského hřiště a obecního úřadu se dochoval krátký úsek tělesa. Na fotografii je patrný násep tvořící terénní nerovnost v levotočivém oblouku směřující k dřevěné ohradě kontejnerů na odpad

A v opačném pohledu k Vlkavě. Břízka v popředí roste prakticky na traťovém tělese

Za posledními domy při cestě na Hrubý Jeseník se nacházelo koncové nákladiště Ronov na hlavní trati. Nacházíme se 12 km od cukrovaru

Ještě jeden pohled na nákladiště Ronov směrem k obci

Nyní se vrátíme zpět na výhybnu pod Patřínem a naše kroky povedou po trase odbočné větve. Počáteční lesní úsek je velmi dobře zachovaný v podobě přímého tělesa vedeného na náspu

Od devastace jej uchránilo vedení cesty v souběhu nikoliv na něm

Takto nás dovede až k silnici Patřín - Krchleby

Za ní stopy po drážce končí. Navazující úsek byl beze zbytku rozorán

Vynecháme nákladiště Loučeň a přesuneme se až na silnici Loučeň - Studečky. Z námi opuštěného místa u Patřína přicházela trať vlevo přes pole v místě bližší zatáčky silnice a následně vedla v souběhu se silnicí při jejím levém okraji směrem k fotografovi. V pozadí na návrší je pak patrný loučeňský zámek

V těchto místech se vpravo od cesty nacházelo do roku 1922 koncové nákladiště Studečky

V roce 1922 došlo k prodloužení dráhy o 6 km směrem k obcím Mcely a Mečíř. Za dvorem Studečky vede v ose dráhy polní cesta

Táhlý oblouk za dvorem Studečky. Na pozadí je patrná zástavba obce Mcely, kde se nacházelo stejnojmenné nákladiště

Část vyorané kolejnice u tělesa dráhy

Před nákladištěm Mcely vedla dráha po levém břehu Křinecké Blatnice. Tedy vlevo za topoly. Domeček patrný na záběru je dnešní ČOV Mcely. V jejím místě se nacházelo nákladiště řepařky

Další část tělesa byla rozorána. Stopy po tělese nacházíme až u bezejmenného potoka pod Mcely, kde se dochoval tento propustek

Na něj navazuje částečně dochované těleso dráhy

Které dále využívá polní cesta. Na pozadí zástavba obce Sovenice

Průchod kolem nové oplocenky

Na okraji obce Sovenice. Pohled od Mečíře směrem k Studečkám. Trať vedená od fotografa po cestě se za stromem vlevo stáčela levotočivým obloukem na nákladiště Sovenice - dnes je to travnatá vyrovnaná plocha